Česká republika zahájila debaty o budoucím programovém období již v lednu 2016 v rámci zasedání ministrů zemí V4+4 v Praze. Na něm přijala Společné prohlášení obsahující základní rysy představ těchto zemí o budoucí podobě politiky soudržnosti. ČR proaktivně jednala i s dalšími státy a zástupci evropských institucí a vystupuje na mezinárodních akcích (viz např. Kohezní fórum). Pokoušela se tak ovlivnit diskuse o nastavení architektury politiky soudržnosti a přinést do nich praktické poznatky z implementace evropských fondů, s kterými má zkušenosti již od svého vstupu do EU v roce 2004 a v jisté míře také z doby uplatnění předvstupních nástrojů.
Výzvy nového programového období
Nová podoba kohezní politiky byla ovlivněna geopolitickým a finančním vývojem souvisejícím s výzvami v EU, kam patří např. vystoupení Velké Británie z EU (a tlak na prohlubování integrace v podobě Eurozóny jako jeho protipólu) či nutnost řešit migrační a bezpečnostní otázky. Budoucí směřování celé EU byla na politické rovině nastíněno v dokumentu Bílá kniha o budoucnosti Evropy. Témata jako je globalizace, obrana, sociální pilíř, hospodářská a měnová unie, rozpočet byly dále rozvíjeny v diskusních dokumentech k těmto tématům (ke stažení na této záložce).
Vznik strategických dokumentů
Vzhledem k nejistotě ohledně budoucnosti kohezní politiky v novém období i svému aktivního zapojení ČR do probíhajících mezinárodních diskuzí byla připravována řada materiálů, které měly za úkol připravit zemi na další debatu, vyjednávání i další stanovení si priorit. MMR proto zpracovalo Východiska pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020 a Národní koncepce realizace politiky soudržnosti po roce 2020 byl již schválen.
Do přípravy budoucího období byli zapojeni partneři jak z veřejné správy, tak i z odborné obce, neziskového sektoru svazů či akademického prostředí, ale i další subjekty. K tomuto účelu byly využívány platformy, jako je Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy, platformy pro řídící orgány operačních programů, Národní stálá konference, Pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody, Expertní skupina pro strategickou práci či samotná Vláda ČR nebo také Výbor pro Evropskou unii.