Česká republika bude usilovat o to, aby budoucí legislativní nastavení politiky soudržnosti kladlo důraz na menší zatížení byrokracií, administrativou, kontrolami či audity, a více usilovalo o větší právní jistotu rozhodování, založeném na důvěře.
Klíčové principy pro „stavbu“ politiky soudržnosti po r. 2020 (dle MMR):
Klíčové prvky podle ČR pro budoucí období:
– rozpočet EU orientovaný na výsledky a pokrývající rozvojové potřeby;
– sdílené řízení;
– územní dimenze;
– Evropská územní spolupráce;
– propojování ESI fondů s dalšími programy EU;
– tematická koncentrace;
– předběžné podmínky;
– Specifická doporučení Rady a propojení na Evropský semestr;
– finanční nástroje;
– výkonnostní rámec a pravidlo n+3;
– makroekonomické kondicionality;
– zjednodušené metody vykazování;
– a další.
Pozice ČR k těmto a dalším prvkům je obsažena v dokumentech, které je možné stáhnout na této záložce.
Soubor Rámcových pozic k vybraným návrhům nařízení EU pro politiku soudržnosti v letech 2021–2027 byl Vládou ČR schválen 4. září 2018. Tyto rámcové pozice se staly základním stavebním kamenem pro další vyjednávání finální podoby předložených návrhů nařízení.
Více informací o samotných návrzích a legislativním procesu naleznete v záložce „Návrhy legislativních nařízení pro období 2021–2027“.