Analýza unijních programů přináší doporučení pro ČR

Z návrhů víceletého finančního rámce i obecných nařízení je zřejmé, že příští programové období 2021-2027 přinese nárůst významu a posílení unijních programů (zejména v oblastech výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání) a tím i příležitosti, které unijní programy nabízí.

Současně je již nyní ze strany Evropské komise zdůrazňována potřeba synergického propojení unijních programů s ESIF, ať již formou doplňkovosti či např. iniciativy Seal of Excellence, která by měla nově najít širší uplatnění než pouze ve vztahu k programu Horizont.

Zároveň se po roce 2020 předpokládá snižování finančních prostředků z ESI fondů. S ohledem na rostoucí důležitost provazeb unijních programů s ESI fondy, je tedy podstatné, aby ČR včas zachytila tento trend a zajistila tak efektivní využívání finančních zdrojů EU.

Na pozadí výše uvedených skutečností byla zpracována studie s názvem „Analýza/dobrá praxe koordinace unijních programů ve vybraných členských státech EU“.

Tato analytická studie zkoumala různé přístupy ke koordinaci ESIF a unijních programů (COSME, Kreativní Evropa, EaSI, Horizont 2020 a LIFE) ve čtyřech členských státech EU (Rakousko, Belgie, Estonsko a Španělsko) a na základě příkladů osvědčených zahraničních postupů předkládá návrhy/doporučení pro zlepšení stávajícího institucionálního prostředí unijních programů ve vazbě na ESIF a v souvislosti s tím, především účinnější koordinování těchto programů a dalších finančních zdrojů (zejména ESIF), jež povede k jejich následnému efektivnějšímu využívání a čerpání v České republice.

Doporučení pro zlepšení koordinace unijních programů a institucionálního prostředí v ČR dle zpracované analýzy:

1. Zajistit, aby se hlavní zainteresované subjekty na vysoké úrovni zavázaly k jednotnému, dlouhodobému, strategickému přístupu ke zvýšení účasti ČR v unijních programech, včetně kroků pro posílení spolupráce mezi všemi programy.
2. Přidělit vhodné správní struktuře (nové nebo stávající) odpovědnost za koordinaci institucí/úřadů zodpovědných za příslušné unijní a národní programy.
3. Rozvíjet prostředí a komunikaci, a to jak mezi institucemi/orgány zodpovědnými za jednotlivé unijní programy, tak i v rámci veřejné správy, a i mezi veřejnou správou a dalšími klíčovými zainteresovanými subjekty.
4. Vypracovat plán pro lepší využití prostředků z přímo řízených programů, posilovat a budovat kapacity všech příslušných orgánů a zúčastněných stran v rámci unijních i národních programů.
5. Investovat do lidských zdrojů i jejich dovedností, zajistit vzdělávání zaměstnanců.
6. Úzce spolupracovat se všemi dotčenými subjekty v každé fázi, a to již při návrhu i realizaci programů, zejména při nastavování a vyhlašování výzev pro předkládání projektů; při rozhodování o kritériích pro výběr projektů; sběru dat, monitorování a evaluaci; propojování webových stránek aj.
7. Usilovat o zjednodušení a sladění předpisů, pravidel a pokynů. A to i napříč různými řízení fondů EU.
8. Usilovat o ovlivnění předpisů a rámců na úrovni EU během fáze vyjednávání o období 2021-2027 tak, aby budoucí aktivity probíhaly v rovině vzájemné spolupráce všech zainteresovaných stran.

Analýza byla zpracována pro Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj ve 4. čtvrtletí roku 2018 Centrem pro výzkum evropských politik (EPRC, University of Strathclyde, Glasgow). Její celé znění a prezentaci k této studii (v anglickém jazyce) jsou ke stažení níže.