28. 12. 2020
V červenci letošního roku se ve Frýdku-Místku objevilo patnáct nových autobusů zelenobílé barvy. Jde o první město u nás, kde městkou hromadnou dopravu zajišťují výhradně autobusy na stlačený zemní plyn. Nová generace nízkopodlažních městských vozů byla pořízenaza významné finanční podpory z fondů EU.
Městskou dopravu v tomto městě pod Beskydami, příměstskou dopravu v oblastech Frýdlantska a Frýdecko-Místecka, zajišťuje společnost ČSAD Frýdek-Místek. Frýdecko-místecký dopravce si díky dotaci z evropských fondů pořídil moderní autobusy od českého výrobce, které si světovou premiéru odbyly v roce 2016 na veletrhu v německém Hannoveru.
Patnáct nízkoemisních vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) rozšířilo vozový park frýdeckomístecké městské hromadné dopravy. Společnost ČSAD Frýdek-Místek se tak stala prvním dopravcem v České republice, který autobusy typu SOR NSG 12. neboli jednoduše „NSGéčko“, objednal.
Město mělo možnost navrhnout si design nových vozů pro MHD podle svých představ. Vizuální identitu města pak vozidla šíří i do okolních obcí, do kterých v rámci městské hromadné dopravy zajíždějí pro veřejnost zcela zdarma.
„Po dohodě s vedením města jsme nové vozy „oblékli“ do designového kabátku, kde jsou kromě logotypů dopravce vyobrazena také loga města s doplňkovým grafickým rastrem v modrobílé barvě. To odráží jednotný vizuální styl Frýdku-Místku. Poskytovaná služba veřejné dopravy tak dokonale barevně zapadá do konceptu městských služeb,“ uvádí Jakub Vyvial, ředitel divize osobní dopravy společnosti. Ve Frýdku-Místku v současnosti jezdí čtyřicet nízkoemisních autobusů a dva elektrobusy.
K obnově podstatné části vozového parku ČSAD Frýdek-Místek za bezmála sto milionů korun, mohlo dojít díky 85procentní dotaci z evropských fondů. Nové CNG autobusy nahradily stávající vozidla s pohonem na naftu. Nyní jsou všechny kmenové autobusy zabezpečující MHD ve Frýdku-Místku a okolních obcích poháněny stlačeným zemním plynem. Obměna vozového parku tak pozitivně ovlivní kvalitu ovzduší na obsluhovaném území.
Nově pořízená NSGéčka jsou technologickou i designovou novinkou tuzemského výrobce. Bohatě prosklené a vzdušné autobusy obstojí ve srovnání s dopravou ve městech západní Evropy. Na pohodlných sedačkách se usadí celkem 33 cestujících a dalších 68 může bezpečně stát. Nechybí místo pro kočárky ani vozíčkáře. Ti všichni pak ocení skvělé pérování vozu, které „vyhladí“ případné nerovnostmi vozovky. O komfort cestování se stará i celovozová klimatizace.
S dobou jde autobus i tím, že nabízí 8 USB nabíjecích portů pro chytrá zařízení. Informace pro cestující nabízejí vnější LED a vnitřní LCD informační panely upravené i pro využití nevidomými cestujícími.
„Jedná se o novinku konkrétního českého výrobce SOR, který v rámci své nové modelové řady dodával tento typ autobusu s pohonem na CNG poprvé. Dosud byla tato nová modelová řada pouze s elektropohonem a běžným dieslovým pohonem. Výrobce SOR má s městskými autobusy na CNG dlouholeté zkušenosti, nicméně v rámci své nové řady výrazně pozměnil design vozidla a upravil rovněž samotnou techniku. Dle prvních zkušeností z provozu můžeme konstatovat, že velmi úspěšně,“ doplnil Jakub Vyvial.
Dojedou až na Lysou horu
Zelenobílé autobusy ČSAD Frýdek-Místek obsluhují od jara do podzimu rovněž pravidelnou linku na Lysou horu, nejvyšší bod Moravskoslezských Beskyd. Cestou urazí autobusy 31 kilometrů a čeká je skoro 600 metrů převýšení až k chatám na hojně navštěvovaném vrcholu. ČSAD Frýdek-Místek je jediným dopravcem, který může po dohodě s CHKO Beskydy, hromadnou dopravu na vrchol Lysé hory zajišťovat.
Letos jezdily autobusy na Lysou horu už šestnáctou sezonu a vyvezly tisíce spokojených turistů. Ti přitom nejezdí jen individuálně, ale mohou vyrazit i s průvodcem. Každý pátek autobus doprovází zaměstnanec Beskydského informačního centra, který turisty seznámí se zajímavostmi Lysé hory i celých Beskyd. Tento způsob dopravy si oblíbili především starší lidé, pro které by už bylo často nad jejich síly zdolat podobné převýšení pěšky. Autobusy by měly na Lysou horu vyrazit i příští rok.
Více o projektu na www.mapaprojektu.cz.
Celý článek je k dispozici na webu Deníku zde.