18. 1. 2021
Už rok utekl od dokončení strategického projektu regionálního sdružení Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis, který nesl název Tajemství vojenského podzemí. Jeho cílem bylo další prohloubení přeshraniční česko-polské spolupráce, podpora turistiky a především uvedení pevností do původního stavu i vytvoření nových expozic.
Pětadvacet let života bude slavit příští rok Euroregion Glacensis neboli Kladsko. „Naším hlavním účelem je rozvoj přeshraniční spolupráce na všech úrovních jak v neziskovém sektoru, v samosprávě,ale i spolupráce s podnikatelskými subjekty,“ říká Jaroslav Štefek, sekretář sdružení Euroregion Glacensis, které svazuje víc než stovku měst a obcí přesahující hranice České republiky a Polska. A to z kraje Královéhradeckého, Pardubického a částečně Olomouckého na české straně, na polské straně pak z Dolnoslezského vojvodství.
Euroregion financuje své záměry především prostřednictvím česko-polského programu přeshraniční spolupráce dotovaného z fondů EU. Právě do této sféry spadá projekt, který trval dva roky, ale uvažovalo se o něm už delší dobu. „Tajemství vojenského podzemí“ využilo kulturního dědictví v podobě pozůstatků vojenských objektů z třicátých a čtyřicátých let minulého století. Projekt umožnil rekonstrukci a zpřístupnění některých objektů. Celková částka projektu se vyšplhala na téměř 1,8 milionu eur. Dotace z fondů EU činila více než 1,51 milionu eur.
Dopad přes hranici
„Každá investice, která je podpořena dotací z česko-polského programu, má mít přes᠆hraniční efekt a dopad. Zároveň v projektu musí být zapojen polský partner, nejlépe v podobné výši rozpočtu jako česká strana. Ideální projekty jsou ty, které fungují jako celek, propagují nějaké ucelené území či produkt. Pak je zde možno zapojit zpravidla i více partnerů, jako je tomu u zmiňovaného projektu o vojenském podzemí, kam se zapojilo subjektů šest,“ podotýká Jaroslav Štefek.
Na české straně to kromě Euroregionu Glacensis byla města Rokytnice v Orlických horách a Trutnov, spolek Stachelberg a na polské straně partnerské obce v Dolnoslezském vojvodství Gluszyca a Kamienna Góra.
V Česku byl zrekonstruován dělostřelecký srub pevnosti Hanička u Rokytnice a tvrz Stachelberg u Trutnova. „Interiér dělostřeleckého srubu Hanička, který je kubaturou betonu největší pevnostní objekt československého předválečného opevnění, byl sice v letech 1980 až 1992 adaptován v rámci akce Kahan, ale ve zmiňovaném projektu mu byly rekonstrukcí navráceny stavební dispozice do stavu roku 1938. Celkové náklady na stavbu činily více než šest milionů korun. Zároveň bylo postaveno záchytné parkoviště pro 72 osobních vozů a dva autobusy,“ vysvětluje Petr Hudousek, starosta Rokytnice v Orlických horách a zároveň místopředseda Euroregionu Glacensis.
„V tvrzi Stachelberg byl vybudován nový objekt pro výstup z podzemí, zprůchodněny podzemní chodby spojující stávající trasu. To vybudoval spolek Stachelberg, město Trutnov u této tvrze postavilo zase nové záchytné parkoviště Babí,“ podotkl Jaroslav Štefek.
Polská obec Gluszyca ve svém objektu Osówka upravila vchod do podzemí a vytvořila novou multimediální výstavu s vybavením. Polská Kamienna Góra ke svému objektu ARADO zpevnila přístupovou cestu a parkoviště a vybudovala nové informační centrum.
Česká a polská část se výrazně liší
Jak Jaroslav Štefek, tak Petr Hudousek říkají, že by projekt Tajemství vojenského podzemí bez evropské dotace nebylo možné realizovat. „Na rekonstrukci uzavřeného objektu Haničky by pro nás bylo velmi složité sehnat peníze. Možná by se to jednou podařilo, ale bylo by to po etapách a trvalo by to dlouho,“ říká starosta Rokytnice.
„Naše a polská část Tajemství vojenského podzemí se liší. Objekty u nás jsou symbolem české národní hrdosti. Republika se chtěla proti Hitlerovi bránit a tohle byly hráze proti nacismu. Polská strana pak nabízí turistickou atrakci, kterou představuje labyrint podzemních chodeb a nikdo vlastně ani pořádně neví, k čemu měly sloužit. Ukryla by se tam v případě defenzívy část elity německé říše. Ty prostory jsou ale poznamenány otrockou prací vězňů, které dirigovaly jednotky SS, a je za tím spousta utrpení. V Kamienne Góre to je zase neznámá laboratoř pro potřeby Hitlera,“ popisuje starosta Hudousek.
V rámci projektu byla vytvořena také interaktivní mobilní hra quest, kterou využívají především mladí.
Více o projektu na www.mapaprojektu.cz.
Celý článek najdete na webu Deníku
zde.