25. 5. 2021
Ministerstvo pro místní rozvoj – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) zveřejnilo Výroční zprávu o implementaci Dohody o partnerství za rok 2020. Výroční zpráva DoP specifikuje hlavní identifikovaná rizika na úrovni Dohody o partnerství (DoP) a jednotlivých programů. Na jejich základě následně MMR-NOK formuluje návrhy opatření. Dokument zároveň shrnuje, jak se v daném roce dařilo České republice čerpat prostředky z evropských fondů. Autoři zprávy se také dotkli tématu koronavirové pandemie a toho, jak čerpání ovlivnila.
Jak čerpání ovlivnil COVID-19?
V souvislosti s krizí způsobenou pandemií COVID-19 došlo ke komplikacím týkajícím se jak řídících orgánů operačních programů (OP), tak řešitelů projektů, což ovlivnilo čerpání finančních prostředků. Nejen proto byly Evropskou komisí ustaveny nové nástroje pro boj s důsledky této krize, ale došlo i k úpravě některých pravidel čerpání tak, aby byla vstřícnější k řešitelům projektů a souhrn všech opatření napomohl rychlejšímu zotavení z následků současné krize.
Krize způsobená pandemií COVID-19 měla za následek také to, že se některým programům nepodařilo splnit doporučující limity pro optimální čerpání na rok 2020, které byly stanoveny ještě před vypuknutím pandemie. Po zkušenostech z předchozích let stanovil MMR-NOK limity pro optimální čerpání také pro rok 2021. S přihlédnutím k současné nepříznivé situaci jsou limity pro letošní rok nastaveny mírněji, nicméně stále tak, aby byla zajištěna plynulost a včasné dočerpání finančních prostředků z ESI fondů určených pro programové období 2014-2020
Daří se nám čerpat
Úspěchem je, že limit čerpání n+3 pro rok 2020 splnily všechny programy a opět jsme nepřišli o žádné prostředky přidělené ČR z ESI fondů. Navíc ke konci roku 2020 splnilo limit čerpání n+3 pro následující rok 2021 s velkým předstihem sedm programů (OP VVV, OP Z, OP D, OP ŽP, IROP, OP TP a PRV). Ve srovnání čerpání členských zemí Evropské unie (EU) byla ČR na 14. místě (k datu 31. 12. 2020). Ze srovnání je patrné, že nám EK proplatila již více než 58 % alokace. To odpovídá 13,9 mld. EUR (přibližně 364 mld. Kč).
Co bylo například podpořeno?
- bylo vybudováno nebo modernizováno 58 výzkumných center
- v oblasti dopravy bylo nově postaveno či rekonstruováno již 734 kilometrů silnic a dálnic
- na nové či rekonstruované čističky odpadních vod (ČOV) může být napojeno přes 89 000 (ekvivalentních) obyvatel
- bylo podpořeno 105 pracovišť záchranné péče
- přes 373 tisíc osob prošlo kurzy na podporu zaměstnanosti
- bylo vybudováno 100 nových tříd ve vzdělávacích zařízeních
- bylo vybudováno 100 nových tříd ve vzdělávacích zařízeních
Žádné červené programy
I přes výše uvedené úspěchy řeší MMR-NOK v rámci Integrovaného systému řízení rizik programového období 2014-2020 rizikové oblasti, které mohou ovlivnit další úspěšný průběh implementace ESI fondů v ČR. Z výsledků multikriteriálního hodnocení rizikovosti programů pro programové období 2014–2020, které bylo provedeno v únoru 2021 na datech k 31. 12. 2020, vyplynulo následující rozdělení OP do jednotlivých kategorií rizikovosti (v rámci kategorií rizikovosti jsou programy řazeny abecedně):

Zdroj: MMR-NOK, únor 2021 (abecední řazení)
Oproti minulému hodnocení nebyl žádný z programů zařazen do vysoce rizikové kategorie, došlo ke zvýšení počtu programů zařazených do středně rizikové kategorie ze tří na čtyři, počet programů zařazených do nízce rizikové kategorie zůstal stejný.
Utlumujeme ISŘR v programovém období 2014-2020
Vzhledem k pokročilé fázi implementace přistoupil MMR-NOK v roce 2021 k tzv. útlumu ISŘR 14-20 a na základě analýzy ukončil k 31. 12. 2020 rizika, která byla dlouhodobě hodnocena s nízkou významností a nemají dopad na konečnou fázi implementace ESI fondů.
Při hodnocení rizikovosti v únoru 2021 se proto MMR-NOK zaměřil na programové úrovni na rizika s dopadem na dostatečný potenciál programů pro dočerpání celkové alokace, splnění pravidla n+3 a splnění věcných a finančních cílů programů. Výsledek hodnocení rizikovosti programů také zohledňuje míru chybovosti a výrok auditorů ve Výročních kontrolních zprávách (VKZ) jednotlivých programů za rok 2020. MMR-NOK identifikoval u většiny programů rizikové oblasti ovlivňující implementaci, které je třeba i nadále nejen monitorovat, ale i intenzivně řešit. Plány opatření programů pro rok 2021 stanovil MMR-NOK pro pět programů (OP PIK, IROP, OP ŽP, OP PPR a OP R).
Mezi přetrvávající horizontální rizika patří zejména Způsobilost výdajů na daň z přidané hodnoty (DPH) a Nenaplnění očekávaných výsledků Dohody o partnerství v oblasti energetické účinnosti.
Začínáme nanovo
MMR-NOK již identifikoval horizontální rizika související s přípravou a zahájením implementace programového období 2021-2027 (z rizikových oblastí Realizace programu, Milníky a cíle, Finanční řízení a Administrativní kapacita), která je potřeba intenzivně řešit. Na základě této skutečnosti zahájil MMR-NOK v lednu 2021 horizontální část Integrovaného systému řízení rizik programového období 2021-2027 (ISŘR 21-27) a byla stanovena opatření k eliminaci identifikovaných rizik.
Bližší informace k přehodnocení rizikovosti programů a horizontálním rizikům naleznete v příslušných kapitolách výroční zprávy.
Celou zprávu si můžete přečíst zde.