30. 6. 2020
Evropská města čelí podobným výzvám. Jedná se o klimatickou změnu, dostupnost bydlení, stárnutí populace a mnoho dalších otázek. Dobrou zprávou je, že města se neustále vyvíjí a soustředí se na nová inovativní řešení. Špatnou zprávou však je, že tato řešení nejsou dostatečně sdílena se zbytkem světa. Proč je tomu tak a co s tím můžeme dělat? Abychom mohli snáze odpovědět na tyto otázky, zahájil program URBACT v lednu 2019 23 Sítí přenosu, ve kterých si města dobrou praxi vzájemně předávají. V článku se zamýšlíme nad jejich dosavadním pokrokem a odhalujeme pět důležitých zkušeností, které zapojená města již získala.
1. Už na počátku si představte úspěšné řešení
Přenos příkladů dobré praxe je komplikovaná práce. To, že dané řešení funguje na jednom místě, neznamená, že může být ve stejném provedení použito i jinde. Nejde totiž jen o pouhé kopírování a vkládání. Proces „přenosu“ je často složitý, zejména pokud jde daný příklad dobré praxe do hloubky a je systémový.
Jak tento problém řeší města zapojená do sítí URBACT? Jedním ze způsobů je zaměřit se na konkrétní prvky dobré praxe, které mohou města snáze přejímat a uvádět v život. Je nutné si uvědomit, že ačkoli původní model není možné přesně okopírovat, obsahuje určité prvky, které mají univerzální potenciál.
Tento pragmatický přístup je patrný v celé řadě projektů. Jedním z nich je Making Spend Matter, který cílí na úpravu veřejných zakázek a jejich lepší dopad na místní úrovni. Každé město v tomto projektu provedlo vlastní analýzu místních výdajů. Ta slouží jako výchozí bod, na kterém se dá dále stavět. Pro některá města touto analýzou práce v oblasti zdokonalování veřejných zakázek končí, pro jiná města je to základ pro další kroky v této oblasti.
2. Identifikujte rychle uskutečnitelné kroky
Koncepty převzaté z jiných měst se mohou setkat s nevolí místních obyvatel. V případě rozsáhlých strategických řešení může být obtížné najít potenciální výsledky. Užitečné je identifikovat řešení, která lze aplikovat bez problému v každém městě, čímž je úspěch zaručen.
Dobrým příkladem je projekt C-Change, v jehož čele stojí britský Manchester. Zde je v oblasti snižování emisí uhlíku prosazováno zapojení sektoru kultury a kreativního průmyslu. V Manchesteru trvalo roky, než bylo dosaženo požadovaných výstupů. Pro urychlení přenosu tohoto konceptu do jiných měst však v C-Change identifikovali prvky, které lze rychle přizpůsobit podle vlastních potřeb a následně je implementovat.
Jedním z těchto prvků je koncept školení o uhlíkové gramotnosti, které vytváří síť informovaných aktérů v klíčových místních organizacích, jako jsou nemocnice, školy a podniky. V každém městě zapojeném do projektu byl již vyškolen personál, což vytváří okamžitý přínos pro dosažení dlouhodobého cíle.
3. Již od začátku projektu sledujte cíle a pokrok
V každém z uvedených případů se partnerská města hned na začátku dohodla, jak by měl vypadat minimální přínos daného řešení po zavedení příkladu dobré praxe. V rámci projektu byl vytvořen plán, který každé zapojené město doplnilo vlastním prohlášením o očekávaném přínosu. Města se řídila mantrou Stephena Coveyho; začínat s vizí úspěšného konce.
Vzhledem k tomu, že jen málo partnerských měst uskutečňuje původní příklad dobré praxe v plném rozsahu, je důležité nastínit, jak bude vypadat finální podoba a jak města v průběhu projektu zjistí, že směřují k úspěšnému cíli.
Několik projektů již navrhlo chytré nástroje ke sledování pokroku. Příkladem je projekt Biocanteens vedený malým francouzským městem Mouans Sartoux, kde se partnerská města snaží replikovat model poskytování cenově dostupných biopotravin z místních zdrojů na veřejných místech. Každé partnerské město také vytvořilo model, který podrobně popisuje hlavní prvky přenosu dobré praxe.
Projekt BluAct pod vedením řeckého města Pireus se v celém Středomoří zaměřuje na rozvoj modré ekonomiky. Pro zapojená města byl vyvinut interaktivní panel, pomocí kterého mohou snadno kontrolovat svůj pokrok a povzbudit tak probíhající výměnu názorů. Tyto vizuální nástroje dávají jasný přehled o pokroku a zdůrazňují stanovené cíle každého města.
4. Experimentujte v malém měřítku
Projekty programu URBACT poskytují městům prostor pro učení, inovace a experimentování.
Přestože má každý projekt v čele vedoucí město s příkladem dobré praxe, vidíme, že se učí všechna zapojená města. Partnerská města do projektu nevstupují jako prázdná nádoba, která se má teprve naplnit znalostmi! Každé město přináší své vlastní zkušenosti a perspektivy, z nichž čerpají také města dobrých praxí a zdokonalují své původní koncepce.
Vytváření nových přístupů je důležité a některé projekty podporují také experimentování v malém měřítku. Dobrým příkladem je projekt On Board, který se zaměřuje na inovace ve vzdělávání. Zapojená města se zavázala, že otestují návrh vyvinutý jiným partnerem. Tento závazek se tedy týkal i vedoucího města projektu, španělského Viladecans, které testovalo koncept amatérské radiové vesmírné stanice propagované městem Poznaň (Polsko).
Další polské město, Lodž, vede projekt Urban Regeneration Mix, kde je tento koncept vzájemného testování a vedení také přítomen. Města jako Toulouse (Francie), Bologna (Itálie), Baena (Španělsko), Birmingham (Spojené království) a Braga (Portugalsko) identifikovala soubor účinných intervencí v městských sousedstvích včetně průkopnického přístupu vedoucího města Lodž.
5. Ujistěte se, že rozumíte tomu co se děje, a objevujte různé způsoby, jak svůj příběh šířit
Časová osa projektů URBACT je krátká a intenzivní. Po 18 měsících činnosti poskytne rok 2021 platformu pro sdílení dalších zkušeností a možná je bude i dále rozvíjet. Všechna zúčastněná města proto sdílí svůj pokrok a ostatní města mohou těžit z jejich zkušeností.
Města zapojená do probíhajících projektů to provádí nejrůznějšími způsoby a to včetně deníků nebo krátkých videí. V pravém duchu URBACTu byly zaznamenány poselství různých aktérů zachycující bohatost a rozmanitost možných řešení. Na konci roku 2019 jsme se mohli seznámit s celou řadou nejrůznějších osobních zkušeností a úvah jednotlivých účastníků. Jedná se jak o politiky nebo představitele měst, tak o učitele, včelaře, kuchaře… Každý popisuje svou vlastní cestu.
Co bude dál?
V první polovině roku 2021 se příběhy těchto měst vydají na cestu. Národní kontaktní místa budou úzce spolupracovat se zapojenými městy, aby tyto příběhy sdílely po celé Evropě. Bude to příležitost spojit se se zúčastněnými městy a zjistit, jak by tyto příklady dobré praxe bylo možné přizpůsobit potřebám vašeho města.