Digitální transformace měst – může být prospěšná pro občany?

Marcelline Bonneau, odbornice na tematický program URBACT (URBACT Thematic Programme expert) říká, že města se chopila potenciálu a vytvořila místní ekonomiky a modely správy.

Alison Partridge, vedoucí expert na síť přenosu TechRevolution, je již po mnoho let zastáncem toho, že města by se měla „adaptovat nebo zaniknout“: „Města všech velikostí musí lépe porozumět příležitostem, které jim nabízí digitální technologie a využívat tyto technologie za účelem vytvoření pracovních míst a nových podniků s vysokou přidanou hodnotou, které slouží ve prospěch místních obyvatel“. Na všech úrovních společnosti a správy se služby a produkty stávají stále více digitálními: online dostupnost, digitální nástroje pro přístup, zpracování a použití dat pro metaanalýzu.

Transformace na společnost založenou na „virtuálních“ nehmotných, vektorech, s využitím výpočetní techniky a algoritmů – digitální transformace – je v evropských městech na vzestupu, což znamená, že se tyto digitální technologie stále více vměšují do našeho každodenního života.

„Využívání nových technologií pro komunikaci a přístup k informacím mění způsob fungování společnosti“, uvádí se v Akčním plánu partnerství pro digitální rozvoj městských agend (Action Plan of the Digital Transition Urban Agenda Partnership), protože „občané žijí stále více digitální životy, a to jak ve veřejné, tak v soukromé sféře“.

Kromě problému s digitální propastí, ochrany osobních údajů a svobodného výběru sleduje tento trend nové vzorce spotřeby a výroby a také mezilidskou interakci.

Využití potenciálu digitální transformace je výhodou pro města, a to nejen v rozvoji podnikání a vytváření nových pracovních míst, ale také pro správu měst a pro dosažení takového stavu, kdy je město více bližší svým občanům. Takto se vyvinou integrovanější přístupy řízení na městské úrovni. To je právě ten způsob, kterým se města sítí URBACT za posledních 15 let přiblížila k digitální transformaci; digitální technologie jako prostředek k řízení změn ve městech.

Tento článek představuje několik případů z měst sítí URBACT a z Partnerství městských agend (Urban Agenda Partnership), které mohou inspirovat jiná města.

Digitální transformace jako cíl: Transformace místního hospodářského rozvoje měst

Města využívají digitální transformace coby cíl sám o sobě. Digitální sektor vždy byl a měl by být rozvíjen. Vytváření tzv. „chytrých měst“ se nyní objevuje ve strategiích stále více měst jako způsob, jak dosáhnout větší konkurenceschopnosti. Zaměření se na místní ekonomický rozvoj, coby nový způsob řešení aktuálních společenských problémů (environmentální i sociální problémy), vyžaduje silné vedení, odhodlání a investice.

Pro některé sítě URBACT představuje digitalizace rozvoj tzv. inkubátorů, uzlů a dalších platforem na podporu rozvoje pracovních míst a dovedností. TechPlace představuje řadu příkladů sítí URBACT, která demonstrují jak města rozvíjí technologickou a digitální ekonomiku. Jedná se například o tyto sítě: TechTown, GEN Y CITY a Interactive Cities. Tyto sítě sdílí nejrůznější obsah, jako například články, videa, podcasty a prezentace o tom, jak města používají sociální média, digitální strategie, digitální vzdělávání, digitální zdraví, co-working, digitální huby atd.

Vývoj digitálních strategií je výchozím bodem sítě DI4C, jedné z 23 nových Sítí měst (Action Planning Networks). Usiluje o podporu vytváření tzv. globální vize a o zlepšení technických a inženýrských kapacit, začleněním digitálních inovací s tvrdou i měkkou infrastrukturou.

Podpora digitálního růstu a transformačních ekonomik je také klíčových cílem sítě TechRevolution. Zkušenosti z města Barnsley (Velká Británie) zahrnují například jeho Digitální mediální centrum; program na podporu podnikání, který vychovává „ekosystém“ díky znalostním pracovním místům a podnikům ve všech odvětvích a průmyslech.

Pokud jde o dovednosti potřebné pro posun k více digitálnímu městu, přispěl URBACT také k platformě Digitální mapy dovedností (Digital Skills Map platform), což je výsledek Partnerství městských agend (Urban Agenda Partnership) v oblasti pracovních míst a dovedností. Představil tak místní know-how o digitalizaci v odborném vzdělávání a rekvalifikaci.

Digitální transformace jako metodika: Zaměření na správu

Na digitalizaci lze pohlížet také jako na metodologii. Proces podporující společenskou a městskou přeměnu má silný dopad na správu věcí veřejných a na organizaci našeho každodenního života a také na způsob, jakým město funguje.

Ačkoli použití technologií může vést k personalizaci služeb a k „posílení bariéry mezi lidmi a službami, které jsou financovány z jejich daní“, jak zdůrazňuje Eddy Adams pro URBACT City Lab 3, je klíčové použít odpovídající jazyk, který občany neodcizuje. Správní úřady a občané se musí navzájem poznat a osvojit si jazyk, který je srozumitelný pro obě strany. Při správném použití lze digitalizaci a nové technologie využít k přeměně měst na platformy otevřených inovací a vytvořit tak digitální urbanismus. Pracovní dokument ESPON s názvem „Digitální inovace v městském prostředí: Řešení pro udržitelná a plynule fungující města“ (návrh pracovního dokumentu) podporuje vertikální a horizontální spoluvytváření měst.

Digitální transformace lze podpořit specifickými nástroji, díky nimž bude řízení měst inkluzivnější, participativnější a efektivnější. Jak říká ESPON, větší města a města severní Evropy jsou vyspělejší než ostatní evropská města.

Takový proces může být v souladu s Městskou agendou – Partnerstvím v oblasti digitální transformace (Urban agenda Partnership on Digital Transition) podporován čtyřmi rámci: technologickým, organizačním, institucionálním a zainteresovanými stranami (viz obrázek). To, co má zásadní význam pro města není používaná technologie. Důležité je jak je daná technologie používána.

Nele Leosk, 2019, DIGITAL TRANSITION ABC

Vytvoření jednotného kontaktního místa pro občany a zajištění centralizace informací o občanech je jádrem sítě URBACT s názvem Card4all, která přenáší zkušenosti z tzv. Citizen Card Systém of Gijon (Španělsko). Tato karta umožňuje využívání inovativních služeb a technologií. Města tak mohou shromažďovat informace, aby vylepšila své služby; jedná se tedy v určitém smyslu o participativní proces. Tento způsob lze použít také na podporu sociálního začleňování, místního obchodu, městské mobility, udržitelného života a vytvoření chytrého města s chytrými občany. Tato karta může být použita pro přístup k občanským terminálům (určenými pro veřejné služby), veřejnou dopravu, knihovnu, plavecký bazén, veřejné toalety, sdílení automobilů atd. Síť IoTxChange se také snaží využívat řešení z oblasti internetů věcí (Internet of Things, zkráceně IoT) a na jejich základě zlepšit kvalitu života v malých a středních městech EU.

Současně se také participace a zapojování občanů stále více spoléhají na digitální nástroje. Participativní rozpočet Paříže je tzv. příkladem dobré praxe URBACT. Jedná se o online proces, který kombinuje offline a online propagaci. Město Agen (Francie) založilo novou síť s názvem ActiveCitizen, která staví občany do centra místní demokracie v malých a středních městech a vyvíjí nové interaktivní platformy, jako je například Agen’s Tell My City.

Mnoho dalších měst, která jsou součástí URBACTu vyvinulo digitální řešení ve větším měřítku. Například Helsinky (Finsko) v rámci sítě REFILL sdílely svůj vlastní experiment s online službou Flexi Spaces, která lidem umožňuje nacházet a rezervovat prostory na hodinu v sousedství Kalasatama.

Více informací o digitální transformaci evropských měst!

URBACT přináší do debat o evropské městské politice spoustu znalostí a praktických případů, tím, že pomáhá rozvíjet a sdílet nová inovativní řešení, která vytvářejí chytrá města a také prostřednictvím jeho zapojení do Partnerství městských agend (Urban Agenda Partnership). Města sítí URBACT těží z digitální transformace pro své občany to nejlepší.

Pro více informací o digitální transformaci ve městech najdete všechny články s touto tematikou na stránce URBACT Digitální transformace.