ICHNOS Plus – Naplňování vize regionálních kompetenčních center pro podporu podnikatelů
8.7.2010
V letech 2005–2007 realizovaly 3 evropské regiony projekt ICHNOS, plným názvem Innovation and Change: Network of One-Stop Shops (Inovace a změna: síť asistenčních míst). Projekt byl finančně podpořen z evropského programu Interreg IIIC – meziregionální spolupráce a zapojily se do něj partneři CESGA (Galicie/Španělsko), ANCITEL Sardegna (Sardinie/Itálie) a Kraj Vysočina (Česká republika). Cílem projektu bylo provést analýzu podpory podnikání a podnikatelů ze strany veřejné správy a s využitím zkušeností projektových partnerů navrhnout model fungování „univerzálního centra pro podnikatele“.
Jedním z důležitých aspektů projektu bylo mimo jiné využití moderních informačních technologií při realizaci stanovených cílů či podpora procesního a projektového řízení v takové organizaci. Projekt ICHNOS Plus je tzv. kapitalizačním projektem schváleným k financování z programu Interrecg IVC. Jeho cílem je využít dosažené výsledky a zhodnotit je (kapitalizovat) v dalších regionech. K původním třem partnerům přibyli další tři: Podnikatelský inkubátor Slezská Ruda (Slezsko/Polsko), Vědecký park Tartu (Estonsko) a Kraj Severní Egejsko (Řecko).
Projekt ICHNOS skončil v r. 2007, tedy v době, kdy se v České republice začaly projevovat systémové změny nastartované projektem ZAP (Zjednodušení administrativních postupů). Do rutinního provozu se dostala Centrální registrační místa na obecních živnostenských úřadech, která alespoň zčásti ulehčila podnikatelům vstup do podnikání a hlášení změn. Myšlenky na realizaci elektronické veřejné správy (tzv. eGovernment) začínaly dostávat konkrétní obrysy v podobě CzechPointů, návrhů zákonů o základních registrech a elektronické konverzi dokumentů.
V Evropě se mezitím rozvíjely politické aktivity na podporu malého a středního podnikání. Významnou a dlouho očekávanou událostí bylo zejména přijetí tzv. Small Business Act (Akt drobného podnikání, avšak nejedná se o zákon, nýbrž o soubor různých politických opatření, doporučení a principů), který doplnil, konkretizoval a rozšířil již dříve přijatou Evropskou chartu malých podniků. Aktem se prolíná nosná myšlenka „Mysli nejdřív na malé“ (Think Small First), jejímž účelem je přimět politiky členských států zavádět taková opatření, která by malým a středním podnikatelům maximálně ulehčila život, umožnila jim vstupovat na globální trhy a prosadit se tam v tvrdé konkurenci. Z dokumentů Aktu je patrné, že podpora podnikání nespočívá pouze ve zjednodušení administrativy, i když je její velmi významnou a neoddělitelnou součástí, avšak obsahuje celou řadu dalších kroků (např. v oblastí daní a financí, přístupu ke vzdělávání apod.), které se musí realizovat ve vzájemném souladu.
Druhým důležitým momentem, který velmi významně ovlivní vztahy mezi podnikateli a veřejnou správou, je přijetí směrnice o službách na vnitřním trhu. Členským státům po schválení v Evropském parlamentu a Radě vznikla povinnost implementovat směrnici do národních právních řádů s termínem do konce roku 2009. Směrnice o službách definovala dlouho očekávané (a diskutované) prostředí pro volný pohyb služeb na vnitřním trhu EU. Její dopad na podnikání bude v členských státech EU značný. Zejména musí být nastaveny informační toky mezi registračními orgány jednotlivých členských států, aby podnikatel, který chce poskytovat služby v jiném členském státě, nebyl nijak diskriminován a mohl vstoupit na nový trh pokud možno bez bariér. Směrnice ukládá, aby se v členských státech budovaly sítě jednotných kontaktních bodů (Points of Single Contacts), což budou místa, kde si budou moci podnikatelé vyřídit všechny nezbytné formality související se vstupem do podnikání na území daného členského státu. V českém zákoně o volném pohybu služeb č. 222/2009 Sb., který byl přijat 28.12.2099, je funkce jednotných kontaktních míst svěřena obecním živnostenským úřadům v krajských městech.
Politická opatření a legislativa jsou však pouhým prvním krokem ke zlepšení postavení podnikatelů. Souběžně s nimi je nutno uvádět do života i podpůrné mechanismy, institucionální a informační infrastrukturu. Již dnes funguje v každém kraji několik institucionálních struktur, které různými způsoby slouží podnikatelům k vyřizování jejich záležitostí, k získávání informací a k jiným formám podpory. Z úrovně státní správy a samosprávy jsou to jsou zejména obecní živnostenské úřady, krajské kanceláře agentury Czechinvest a Czechtrade. Podnikatele také intenzivně podporuje Hospodářská komora prostřednictvím svých četných poboček a Informačních míst pro podnikatele. Široké spektrum služeb nabízí i Evropská síť pro podporu podnikání Enterprise Europe Network, jejíž pracoviště jsou rozmístěna ve většině krajů. Další služby poskytují podnikatelská a inovační centra (BIC), vědeckotechnické a technologické parky (VTP) a podnikatelské inkubátory. Každá z existujících struktur slouží trochu jinému účelu, avšak cíl je jeden: podpořit podnikatele, jak začínající, tak stávající, informovat je o aktuálních příležitostech a možnostech rozvoje podnikání a poskytnout jim různé formy podpory v oblastech, kde je to užitečné a žádoucí.
Z mezinárodních kontaktů je známo, že formy podpory podnikatelů se v různých zemích a různých regionech liší. Při velké pestrosti aktivit a struktur však není jednoduché dosáhnout stavu, kdy podnikatelé přesně vědí, na koho se v jaké záležitosti obrátit a kdo by jim mohl nejlépe pomoci. Proto se hledá model „Regionálního kompetenčního centra“, které by v daných podmínkách kraje koordinovalo a řídilo všechna kontaktní místa poskytující pomoc podnikatelům, rozvíjelo a propagovalo jejich činnost. Regionální kompetenční centrum (RKC) nemusí mít jednotnou podobu a nemusí ve všech krajích fungovat vždy stejně. Důležité je, aby se vyprofilovaly základní shodné funkce, které takové centrum musí mít. Projekt ICHNOS takový model vytvořil a definoval pro RKC 4 hlavní moduly: 1. Observatoř (monitorování), 2. Poradenství a asistence, 3. Školení a 4. Informace a komunikace. V modelu byly rovněž rozpracovány otázky řízení regionálního kompetenčního centra, jeho vybavení informačními a komunikačními technologiemi a řešení jeho finanční udržitelnosti.
Vytvoření modelu fungování na konkrétní podmínky tří „původních“ regionů a tří „nových“ regionů je hlavním cílem kapitalizačního projektu ICHNOS Plus. K tomu má posloužit tzv. Toolkit neboli sada nástrojů a pomůcek pro vytváření RKC v podmínkách konkrétních regionů. Tento výstup projektu bude samozřejmě k dispozici i zájemcům z ostatních regionů, pokud budou mít zájem. Kraj Vysočina má v úmyslu vytvořenou sadu nástrojů a pomůcek využít „na vlastní kůži“. Předpokládá se, že některé moduly RKC budou mít virtuální podobu založenou na aplikaci Citizen Relationship Management, jejíž fungování se bude opírat o služby moderní regionální informační platformy využívající vícekanálový přístup a rozsáhlou znalostní bázi. Bude fungovat v plném souladu s již existujícími prvky, jako jsou CzechPointy, Jednotná kontaktní místa, centrální registrační místa aj. Je již vytvořena studie proveditelnosti projektu Kontaktní centrum kraje Vysočina, což bude základ RKC ve smyslu funkcí definovaných projektem ICHNOS Plus.
Cílem programu Interreg není uvést modely vytvořené v kapitalizačních projektech do života. Tento typ projektu končí přijetím „Akčního plánu“, což je oficiální dokument podepsaný příslušnými zástupci řídicích orgánů operačních programů deklarující, že cílům a výstupům projektu budou věnovat náležitou pozornost, v případě projektu ICHNOS Plus je to podpora vzniku a provozu RKC. Akční plán rovněž identifikuje možné zdroje financování. Předpokládá se, že to budou zejména evropské strukturální fondy a Evropskou komisí schválené operační programy, do jejichž prioritních os bude možno realizaci RKC začlenit. V podmínkách kraje Vysočina se uvažuje s Regionálním operačním programem Jihovýchod, s Integrovaným operačním programem a také s Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost.