Analýza red flags pro 2028+

Analýza se zaměřila na čtyři klíčové oblasti, u kterých řídicí orgány, resp. orgány implementační struktury ověřují: (i) neexistenci střetu zájmů, (ii) vlastnickou strukturu žadatele/příjemce, (iii) podezření na rozpor se sankčními nařízeními a (iv) dvojí financování a dvojí vykazování. Ukazuje se, že současný rámec pravidel je relativně rozsáhlý, avšak pojmově i systémově roztříštěný. Zároveň panuje napětí mezi požadavky plné compliance a principem proporcionality, tj. existuje nepoměr mezi velmi robustním pojetím ověřování velkého množství informací/subjektů a nízkým počet reálných záchytů. Analýza dokládá, že napříč řídicími orgány neexistuje jednotný standard ověřování jednotlivých red flags. Povinnosti jsou řídicím orgánům předepsány, nikoliv však praktický způsob jejich naplnění. Řídicí orgány tak pro ověřování aplikují různé strategie a jejich kombinace, přičemž situaci komplikuje absence datové infrastruktury a centrální evidence. Ve vazbě na analýzu byla navržena celá sada doporučení pro ošetření ověřování red flegs v dalším programovém období. Doporučení byla směřována do čtyř oblastí: Metodické vymezení, Vymezení konkrétních postupů a využití dobré praxe, Centralizace nástrojů a Dvojí financování a dvojí vykazování. Hlavními metodami sběru dat byl desk research a hloubkové rozhovory se zástupci metodické úrovně Jednotného národního rámce, vybraných řídicích orgánů a Delivery Unit Národního plánu obnovy. Analýza byla doplněna také expertním právním posouzením zaměřeným na identifikaci deficitů současné právní úpravy a jejich praktických důsledků.