Evaluace pilotního ověření integračního pracovního místa
Cílem evaluace bylo vyhodnotit efektivitu nově navrženého nástroje APZ pro sociálně znevýhodněné osoby. Kromě vyhodnocení dopadů a výsledků u cílové skupiny bylo předmětem evaluace zhodnocení parametrů nástroje a jeho procesní uchopení. Evaluační výzkum zahrnoval pre-post dotazníkové šetření, kterým byly měřeny posuny zapojených účastníků v pracovních kompetencích a důležitých aspektech stabilizace životní situace. Dotazníkové šetření bylo doplněno kvalitativním šetřením zahrnujícím polostrukturované rozhovory se všemi typy aktérů pilotáže a fokusní skupiny se zaměstnanci na IPM.
| Operační program | Operační program Zaměstnanost plus |
| Rok ukončení | 2025 |
| Programové období | 2021–2027 |
- Koncept nástroje kombinující zaměstnání se současnou intenzivní psychosociální podporou byl zapojenými aktéry pozitivně hodnocen.
- Zásadním inovačním prvkem nástroje je psychosociální podpora poskytovaná každému zaměstnanci na základě jeho specifických potřeb, jejíž účinnost byla v pilotáži prokázána.
- Nejvýraznější bariéry pro uplatnění na trhu práce při vstupu na IPM pro zaměstnance představovalo nízké vzdělání, nedostatek praxe, exekuce a nedostatek pracovních příležitostí v dosažitelné vzdálenosti.
- Další překážky pro uplatnění zaměstnanců tvoří různé nepříznivé aspekty životní situace jako materiální chudoba, nevyhovující bydlení nebo problematické rodinné vztahy.
- U mnoha zaměstnanců došlo díky IPM k upevnění základních pracovních kompetencí, osvojení nových znalostí i dovedností, posílení samostatnosti a zodpovědnosti.
- V oblasti stabilizace životní situace a řešení bariér pro získání a udržení práce bylo u mnoha zaměstnanců dosaženo patrných výsledků; u všech bariér a aspektů životní situace – kromě etnické diskriminace – bylo celkově zaznamenáno zlepšení.
- Některé zaměstnance se nepodařilo motivovat k práci na změně životní situace a k využívání psychosociální podpory zůstali rezistentní.
- Úspěch nástroje do velké míry závisí na koordinované spolupráci mezi lokálními aktéry – úřady práce, zaměstnavateli, poskytovateli sociálních služeb, místními samosprávami.