Evaluace PO1 a PO3 IROP

Díky podpořeným projektům se v průměru 3,6 % obcím v každém kraji zkrátila doba jízdy do svého krajského města. Dále se na modernizovaných úsecích podařilo uspořit asi 11 % denní spotřeby energií a paliv oproti stavu před realizací projektů, a to i se zahrnutím intenzity vozidel na hodnocených silnicích, která se v ČR dlouhodobě zvyšuje. Výrazněji pozitivní byla změna u těch projektů, kde došlo k výstavbě zcela nových úseků silnic (úspora až 32 %). V hodnocených lokalitách a regionech lze sice zachytit požadované trendy jako např. snižování dopadů na životní prostředí, růst podílu osob využívajících MHD, snížení účasti chodců na nehodách či zlepšování klíčových socioekonomických ukazatelů, ve většině případů se ale nepodařilo prokázat, že by se daný trend odvíjel od velikosti podpory ze SC 1.2. Menší využívání automobilové dopravy oproti situaci před projektem deklarovali např. lidé využívající terminály v Plzni nebo v Benešově nebo lidé jezdící novými trolejbusy v Hradci Králové. Tedy všude tam, kde v návaznosti na projekt došlo k dalším systémovým změnám v organizaci dopravy. Na základě zjištění z případových studií lze konstatovat, že hodnocené projekty v SC 1.3 přispěly pro zmírnění následků a projevů mimořádných událostí zejména tím, že zrychlily reakční časy výjezdů, a buď zvýšením dostupnosti stanic místům s výskytem mimořádných jevů nebo zefektivněním jednotlivých kroků spojených s výjezdem. Z hodnocení projektů v SC 3.1 vyplynulo, že přibližně dvě třetiny projektů přispěly ke zvýšení počtu pracovních míst v regionu (vytvořením nových pracovních pozic) nebo měly pozitivní vliv na lokální ekonomiku v návaznosti na zvýšenou návštěvnost míst. Významnější vliv lze spatřovat u zcela nově zpřístupněných lokalit a památek.