Evaluace dětských klubů a táborů

Dětské kluby využívají především rodiny s oběma rodiči, s dostatečnou praxí na trhu práce a momentálně pracující. Ve vzorku je o něco více vysokoškolsky vzdělaných lidí než v populaci ČR v podobné věkové skupině. V polovině případů je dětský klub zřizován na stejné adrese se základní školou a při škole zároveň funguje i školní družina. V dětských klubech jsou zastoupeny děti všech věkových kategorií, od 1. do 5. třídy, v příměstských táborech jsou nejčastěji děti osmileté nebo devítileté. Zapojení na trhu práce u žen se díky dětskému klubu ale téměř nemění, protože hodně žen pracovalo na plný či téměř plný úvazek již před nástupem dětí do klubu. Ani ženy, které měly před využitím klubu zkrácený úvazek, si ho po umístění dítěte nenavýšily. Příjem domácnosti se také nemění. Dětský klub tedy spíše přispívá k snadnějšímu sladění rodinného a pracovního života, nemá přímý vliv na zvýšení zaměstnanosti žen. Přínosy dětských klubů jsou tak spíše "měkké". Po skončení podpory z OPZ a bez možnosti získání jiné dotace, by více než polovina zřizovatelů služby dále neposkytovala. Téměř třetina by naopak určitě v poskytování služeb pokračovala. Zřizovatelé, kteří by pokračovali, by ve třech čtvrtinách případů řešili výpadek v příjmu zvýšením poplatků za služby účtované rodičům. Pokud jde o příměstské tábory, tam by v situaci, kdy nebudou financovány z OPZ, pokračovalo v poskytování této služby 60 % zřizovatelů. Rodiče jsou s fungováním dětských klubů obecně spokojeni. Nejlépe dopadla dostupnost služby z hlediska místa, která je pro rodiče důležitým rozhodujícím parametrem pro volbu zařízení. Většina rodičů by (kdyby měli tu možnost) nevyžadovala žádnou změnu v zajištění dětského klubu (89 %). Pokud jde o názor zřizovatelů na administrativní aspekty podpory, 89 % je spokojeno s reálným způsobem vykazování. Nicméně mezi těmi, kteří znají systém zjednodušeného vykazování formou paušálů (tzv. flat-rate), považuje více než polovina tuto formu za lepší variantu.