Evaluace integrovaných nástrojů v IROP

Nejednotnost metodického postupu mezi operačními programy. Viditelné to bylo zejména u existence zprostředkujícího subjektu ITI pro IROP, nicméně s tím se již do budoucna nepočítá. Metodické pokyny se ale liší i v další záležitostech a v některých případech jsou odlišné i výklady některých pojmů (např. definice toho, jaký sociální podnik lze podpořit u OPZ a IROP). Ze strany žadatelů, kteří měli zájem o kombinaci více projektů směřující do jednoho místa (nejčastěji infrastrukturní a měkké sociální projekty z IROP a OPZ), zase zaznívalo, že by bylo vhodné časově tyto typy výzev více provázat. Základním problémem relevance integrovaných strategií pro končící programové období je ten, že se strategie v případě ITI/IPRÚ zaměřují jen na aktivity, které je možné z vybraných operačních programů realizovat. Ačkoliv v případě MAS strategie CLLD obsahuje i opatření, která na operační programy navázány nejsou, z vyjádření ze strany některých respondentů zaznělo, že reálně se i strategie CLLD zaměřují do hloubky jen na aktivity napojené na operační program. K tomu navíc pomáhá i fakt, že v akčním plánu strategie CLLD je znovu věnován prostor jen aktivitám napojených na OP. Reálnou praxí i u CLLD je, že nositelé IN de facto nejprve zjišťují, co lze financovat, a až z tohoto výběru jsou vytvářeny potřeby v území. Aby strategie byla skutečně relevantní, je potřeba tento proces otočit. Čím větší a komplexní projekty jsou, tím větší je riziko zdržení při jejich přípravě. Tlak na rychlé čerpání prostředků ze strany ŘO vedl často k situacím, kdy IN kvůli zdržení svých ?velkých? projektů převedl část prostředků na snadno čerpatelné aktivity, mezi které patří zejména nákup vozidel (de facto neustálá poptávka v území, relativně jednoduché požadavky a dokumentace). Díky tomu sice proběhlo plánované vyčerpání prostředků, ale na úkor snížení alokace u jiných, pravděpodobně komplexnějších aktivit.