Evaluace podpory dalšího podnikového vzdělávání zaměstnanců (I.)

Nejčastější motivací příjemců pro realizaci projektu byla snaha zvýšit efektivitu práce zaměstnanců nebo zvýšit kvalifikaci nových zaměstnanců. Značná část také vnímala vzdělávání hrazené z projektu jako formu benefitu pro zaměstnance. Potřeba připravit zaměstnance na významné změny výrobních procesů a technologií nebo na významné změny ve společnosti byly jako důvody k realizaci projektu podstatně méně časté. Pokud měli respondenti mezi více tvrzeními vybrat, ve kterém nejvíce spatřovali přidanou hodnotu projektu, nejčastěji uvedli, že díky projektu mohli zaměstnance poslat na další typy kurzů, na které by už jinak v rámci standartního systému vzdělávání ve firmě neměli prostředky. Na druhém místě pak bylo proškolení více zaměstnanců a až na třetím možnost vyslat zaměstnance na kvalitnější kurzy s vyšší přidanou hodnotou. Podpořené společnosti mohly po získání dotace nejčastěji pokrýt 50 ? 74 procent svých celkových vzdělávacích potřeb vzděláváním z projektu. Pokud by nezískali podporu z OPZ, většina by pravděpodobně zkoušela získat prostředky na vzdělávání z jiného obdobného projektu. Pokud by nezískali podporu ani z jiných prostředků, polovina respondentů by realizovala méně než 25 procent kurzů oproti současnému stavu a zhruba třetina by realizovala mezi 25 ? 49 procenty současného počtu kurzů. Zároveň by většina společností musela snížit celkový počet zaměstnanců, kteří by se kurzů účastnili. S tvrzením, že by absence podpory měla tento dopad, se zcela nebo částečně ztotožnilo 79 procent respondentů, což byl daleko větší počet než u všech ostatních možných důsledků jako např. snaha více zaměstnávat již vyškolené pracovníky nebo jiné tematické zaměření kurzů.