Evaluace projektů bytů sociálního bydlení

Většina z oslovených domácností považuje za největší změnu ve svém životě zlepšení psychického stavu. Zlepšení psychického stavu vnímaly nejvíce domácnosti, které měly předchozí zkušenost s pobytem v azylovém domě a zároveň s nimi sociální práce probíhala i po získání sociálního bydlení. Přístup sociálních pracovníků a jejich podpora se v životech domácností ukázala jako velmi silný stabilizační prvek. Poskytovala domácnostem emoční podporu, pocit jistoty a bezpečí. Někteří z členů domácností se naučili o svých problémech, pocitech a potřebách otevřeně hovořit, což vedlo k tomu, že své problémy postupem času dokázali řešit samostatně a hlavně včas. Některé z domácností jako velkou změnu vnímají také postupný návrat sebevědomí. To se nemuselo týkat pouze dospělých osob, ale i dětí. Ty si také prošly složitou životní situací, která se na nich mohla v různé míře podepsat. Jednou ze změn, ke kterým u dětí často docházelo, bylo zvýšení zájmu o studium. V dalším případě dokonce pomohlo získání sociálního bydlení k tomu, aby se znovu začalo jednat o návratu odebraných dětí do péče matky. Ke kvalitativním změnám v životech dětí často docházelo i skrze spolupracující organizace. Ty domácnosti, které spolupracovaly se sociálním pracovníkem, zpravidla spolupracovaly i s několika podpůrnými organizacemi a nadacemi. Spolupráce se nejčastěji týkala finanční podpory dětí v rámci povinné školní docházky. Jednalo se například o finanční příspěvky na obědy, na školní výlety a exkurze či na nové školní vybavení, které by si jinak domácnost nemohla dovolit. Po získání sociálního bydlení, které má oproti běžnému komerčnímu nájmu přibližně poloviční výši nájemného, se finanční situace domácností začala pomalu zlepšovat. Některým domácnostem vznikly v minulosti různé dluhy, které se jim ale v současné době daří splácet. U některých domácností můžeme hovořit o tom, že díky sociálnímu bydlení došlo ke zlepšení rodinných a sociálních vztahů.