Ex-post evaluace a odhad přínosů pro země EU-15 jako důsledek implementace kohezní politiky v zemích V4

Vyhodnocení dopadů implementace Kohezní politiky v zemích Visegrádské skupiny na ekonomiky států EU-15. Studii realizovala v letech 2015 a 2016 společnost imapp podle zadání evaluační jednotky polského ministerstva pro rozvoj a ve spolupráci evaluátorů zemí Visegrádské skupiny. Studie odhaduje přínosy implementace kohezní politiky v zemích V4 pro země EU15, které prostřednictvím evropského rozpočtu financují velkou část výdajů kohezní politiky. Cílem studie bylo prozkoumat ekonomické přínosy kohezní politiky pro země, které k její realizaci finančně přispívají a některé z těchto přínosů kvantifikovat. Zároveň studie odhaduje dopad kohezní politiky v zemích V4 na HDP těchto zemí. Hlavní výsledky: kohezní politika výrazně přispěla k ekonomickému růstu zemí V4 v letech 2007-15. HDP zemí V4 bylo o cca 6 % vyšší, než by bylo bez kohezní politiky. realizace kohezní politiky v zemích V4 měla výrazné přínosy pro země EU15. Konkrétně zemím EU15 přinesla cca 96 miliard eur, což odpovídá zhruba 80 % výše prostředků, které země EU15 na kohezní politiku přispěly prostřednictvím evropského rozpočtu. většina těchto přínosů vznikla díky nárůstu poptávky zemí V4 po importech z EU15 následkem růstu HDP způsobeného kohezní politikou. Významné jsou ale i přímé přínosy prostřednictvím účasti firem usídlených nebo vlastněných v EU15 na projektech financovaných z evropských fondů. výsledky kohezní politiky přinášejí i ekonomicky nekvantifikované výhody pro občany a firmy zemí EU15, např. ve formě zlepšení životního prostředí nebo infrastruktury Studie navazuje na předchozí obdobné studie, na rozdíl od nich ale vychází z údajů o skutečných výdajích EU fondů a z výrazně kvalitnějších dat o příjemcích a dodavatelích zakázek zadávaných při realizaci projektů. Součástí výzkumu byl i sběr mikrodat o veřejných zakázkách o dodavatelích veřejných zakázek zadávaných při realizaci projektů kohezní politiky.