Evaluace metodického prostředí z pohledu implementační struktury

Myšlenka jednotného metodického prostředí (JMP) byla přijata, ale JMP je robustní, nepřehledné a zbytečně detailní. Přehlednost metodického prostředí znesnadňuje zejména: o jeho rozsah ? stovky až tisíce stran metodických pokynů a doporučení, o časté změny metodik a jejich aktualizace. Na rozsah metodického prostředí mají negativní dopad zejména nálezy Auditního orgánu. Nálezy jsou často přebírány bez vysvětlení aplikace v praxi. Metodiky nejsou často jasné a uživatelé musí jejich význam dodatečně zjišťovat. Důležitým prvkem je komunikace, často je zmiňována jako problém. Nejde o nedostatek nástrojů a kanálů, ale o jejich funkčnost. Špatný přenos informací mezi nebo uvnitř organizacemi může vést k dezinterpretaci sdělení směrem k žadatelům/příjemcům. K efektivnějšímu sdílení informací může lépe vést neformální komunikace. Klíčem k řádnému přenosu informací je nastavení alespoň základního mechanismu, např. formou pravidelného newsletteru nebo pravidelných setkání. Správný je také úmysl jednotného monitorovacího systému, ale není spokojenost s jeho provedením. ŘO/ZS získaly nedůvěru k systém z důvodu počátečních technických problémů. Výhrady jsou především: o k robustnosti systému a pomalým odezvám, o nízké uživatelské přívětivosti, která zvyšuje administrativní a časovou náročnost uživatele systému (ŘO/ZS, žadatelé/příjemci), o (částečné) nefunkčnosti některých prvků. Problematický je i proces změn: o je obtížně sledovatelný a chybí jejich ucelená evidence, o vzhledem k dlouhým lhůtám na zapracování změn se některé staly neaktuálními.