Hodnocení povědomí veřejnosti o problematice fondů EU 2021, identifikace cílové skupiny a její segmentace na podskupiny a definice marketingových person pro budoucí komunikační aktivity
Zjistit povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU v roce 2021 a získat tak podklady pro určení aktuálních hodnot relevantních publicitních indikátorů (hlavní a vedlejší indikátory sledované a vykazované v rámci Operačního programu Technická pomoc 2014-2020, dále jen ?OP Technická pomoc?).
Na základě dotazníkového šetření identifikovat cílové skupiny pro komunikační aktivity dle vztahu k EU fondům a segmentovat je na podskupiny na základě sociodemografických charakteristik a/nebo dle typického chování a dalších charakteristik. Poté pomocí kvalitativního došetření a na základě dalších faktorů založených spíše na psychologii a chování vytvořit a popsat tzv. persony (viz níže Cíl a parametry kvalitativního došetření). Tzv. persony umožní si představit a rychle si uvědomit, jaké jsou potřeby jednotlivých person, co je naopak nezajímá, jak konzumují informace, na základě čeho si tvoří názor a co ovlivňuje jejich postoje mimo jiné ve vztahu k EU a problematice fondů EU. Cílem tvorby person je výrazně zpřesnit insight a zefektivnit jak volbu témat, tak způsob komunikace zadavatele jak po obsahové stránce, tak v oblasti mediaplánování.
| Operační program | Národní orgán pro koordinaci |
| Druh evaluace | on-going |
| Tematické zaměření evaluace | publicita |
| Rok ukončení | 2022 |
| Programové období | 2021–2027 |
Členství ČR v EU vnímá pozitivně 39 % dotázaných (příznivci), negativně pak 24 % (odpůrci) a zbylých 37 % (neutrálové) je někde uprostřed, nebo nedokáží vyjádřit svůj postoj. V porovnání s výsledky ze srpna 2020 vzrostl podíl příznivců o 4 p. b. Znalost EU fondů se mírně snížila (o 3 p. b.) a je nyní na úrovni února 2019 (94 %). Co se týče postoje k EU fondům, tak polovina dotázaných má pozitivní názor, třetina neutrální a ostatní (17 %) mají
negativní názor. Cílovou skupinou pro další analýzu jsou respondenti, kteří nemají vyhraněný názor na fondy EU. K pozitivnějšímu hodnocení by se lidé přiklonili, pokud by peníze z EU fondů byly vynakládány užitečněji (do potřebných, smysluplných projektů), byly by lépe dostupné, bez zbytečné byrokracie a méně zneužívané.
Jako dostupné vnímá informace o fondech EU 29 % respondentů, což je ve srovnání s předchozí vlnou pokles o 10 p. b.
K výraznému snížení došlo i v povědomí o konkrétním projektu, který je financovaný z fondů EU.
Důvěra ve využívání peněz z EU fondů není příliš velká. Téměř 60 % lidí se domnívá, že peníze nejsou využívány transparentně. O opaku je přesvědčena pouze pětina respondentů.
Největší rozdíl mezi oblastmi, do kterých jsou investovány prostředky z peněz EU a do kterých by mělo být investováno, je péče o nemocné a slabší. Následuje zlepšení životní úrovně, podpora zaměstnanosti a také lepší vybavenost a dostupnost záchranného systému.
Nejsrozumitelnějším informačním zdrojem o problematice EU fondů či operačních programech je jednoznačně internet a dále pak s odstupem televize. Z webových zdrojů respondenti upřednostňují zpravodajské weby a webové stránky zaměřené přímo na problematiku EU fondů. Konkrétně zaměřené weby ale navštíví jen ti, které daná problematika zajímá, proto doporučujeme zaměřit se právě na zpravodajské weby.
Nejčastěji využívanými informačními zdroji jsou internetová zpravodajství, televize, Facebook a rozhlas. Sociální sítě jsou ale považovány za nejméně důvěryhodné informační zdroje.