Kvalitativní šetření přínosů projektů Mezinárodní mobility

Z výsledků studie vyplývá, že výzvou definovaná cílová skupina není snadno dosažitelná vzhledem k relativně náročným parametrům (zejména délka evidence na úřadu práce), vzhledem k důsledkům (doznívající) (post)covidové situace (zejména obavy z vycestování) a velmi omezené a často komplikované spolupráci s úřady práce. U projektů výzvy, které byly předmětem šetření této evaluační studie, se jako zcela nejzásadnější ukázal vliv zdravotních omezení účastníků, které ve většině případů přímo souvisely se subjektivními překážkami vstupu na trh práce (nesamostatnost, nedostatečné sebevědomí vč. nízké sebedůvěry, silné, v tomto případě omezující, rodinné vazby apod.), které si často sami účastníci neuvědomují nebo nepřipouštějí. Motivace směrem k práci, resp. získání praxe, získání certifikátu o absolvování zahraniční stáže je pak méně ?přesvědčivá?, méně konkrétní a s až výhledovým, budoucím a spíše potenciálním naplněním. Výsledky studie ukazují, že z pohledu realizátorů jsou nejobtížnější až kritické fáze náboru (obtížné zajištění účastníků, udržování jejich motivace, průběžné doplňování počtu), samotné pracovní stáže v zahraničí (náročná práce mentora, požadavek na jeho univerzální dovedností, s důrazem na praxi v oblasti psychologie) a následná fáze (pokles až propad motivace účastníků po návratu). Ze strany účastníků je jednoznačně nejzásadnější fáze zahraniční stáže (nová situace přinášející pracovní zkušenosti, návyky, sociální vazby, posuny v samostatnosti, sebevědomí, finanční zajištění, kulturní rozhled apod.).