Šetření mezi žadateli o podporu projektů v rámci ITI/IPRÚ

Důležitým tématem je v kontextu integrovaných nástrojů motivace organizací k přihlašování projektů do těchto výzev. Z tohoto hlediska se do jisté míry potvrdilo, že žadatelé očekávali ve srovnání s jinými výzvami OPZ vyšší šanci na zisk podpory a dále že většinově vytvářeli projekt v přímé návaznosti na integrované strategie. Naopak respondenti v přesvědčivé míře vyvrátili navrhovaná tvrzení, že s výzvami ITI/IPRÚ je spojeno očekávání jednodušší administrativy a nižších nároků na žádost o podporu, stejně tak se do těchto výzev podle většiny respondentů nehlásí projekty, které hledaly podporu dříve v jiné výzvě. Přidanou hodnotu výzev ITI/IPRÚ lze na základě otevřených komentářů respondentů vidět především v důkladnější komunikaci projektových záměrů mezi žadatelem a nositelem i navzájem mezi žadateli. Vyhlašované výzvy i podávané žádosti o podporu projektů lze díky tomu v dané tematické oblasti lépe koordinovat a projekty lépe zacílit. Mezi negativními aspekty spojovanými s výzvami ITI/IPRÚ lze na straně respondentů identifikovat vnímání složitosti administrativních úkonů spojených s realizací projektu a obavy z dvoustupňové administrace na úrovni nositele ITI/IPRÚ a ŘO OPZ, což může znamenat prodloužení procesu hodnocení a nejednotnost postojů administrujících subjektů. Přímá otázka na srovnání administrativní náročnosti přípravy projektové žádosti ve výzvách ITI/IPRÚ a v běžných soutěžních výzvách však nepřinesla jednoznačné výsledky. Z dalších aspektů srovnání těchto dvou typů výzev respondenti jednoznačně odmítli, že by běžné výzvy byly transparentnější, naopak jasně souhlasili s tím, že výzvám ITI/IPRÚ se daří v projektech lépe předcházet duplicitám zaměření, což souvisí také s potvrzením větší možnosti využití konzultací během tvorby projektových záměrů.