Výsledková evaluace OP VVV: Vyhodnocení dotazníku k výsledkové evaluaci OP VVV na základních školách
Vyhodnocení dotazníku k výsledkové evaluaci OP VVV na základních školách .V dubnu 2019 bylo osloveno 32 537 ředitelů a ředitelek a učitelů a učitelek z náhodně vybraných škol napříč ČR za účelem vyplnění dotazníku k hodnocení intervencí OP VVV (Šablon pro MŠ a ZŠ I.) v těch oblastech, kde k vyhodnocení chyběly údaje z jiných zdrojů. Dotazník měl dvě části a celkem byly získány použitelné odpovědi od 10 818 respondentů. Návratnost tedy činila 33 %. Z 85 % tvořily respondenty ženy. Učitelé a učitelky se na odpovědích podíleli z 80 %, 10 % odpovědí bylo od ředitelů a ředitelek a zbytek byl od jiných pedagogických pracovníků. Mediánový věk respondentů činil 47 let. Respondenti tohoto dotazníku nejčastěji trávili přímou výukou 20-25 hodin (42 %) a přípravou méně než 10 hodin týdně (54 %).
Operační program | Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání |
Druh evaluace | on-going |
Rok ukončení | 2020 |
Programové období | 2014–2020 |
Z výukových metod je na školách nejčastěji využívána frontální výuka (denně 59 %) a nejméně inscenační metody (denně 6 %). Polytechnické vzdělávání je nejčastěji podporováno formou laboratorních cvičení, pokusů či různých projektů (89 %) a nejméně často spoluprací s místními firmami či podnikateli (46 %). Na podporu kariérového poradenství provádějí školy nejčastěji exkurze k zaměstnavatelům (75 %), nejméně často využívají rodiče představující své povolání žákům (33 %). V otázkách inkluzivních znaků školy nejčastěji respondenti souhlasili s tím, že jejich škola má vytvořený systém podpory pro žáky se SVP (95 % souhlasilo). Z dalších inkluzivních znaků školy nejhůře vycházelo stanovování inkluzivních hodnot. Zejména to, že by zaměstnanci školy, zřizovatelé, žáci a rodiče sdíleli myšlenku inkluze (nesouhlasilo 57 %) nebo že by se toho od všech žáků hodně očekávalo (nesouhlasilo 36 %). Nejméně souhlasili respondenti s tím, že by jejich škola byla bezbariérová (42 % souhlasilo) nebo že poskytuje výuku češtiny pro cizince (32 % souhlasilo). Z baterie otázek ke klimatu školy (převzato z šetření TALIS 2013) respondenti nejčastěji souhlasili s tím, že škola žákovi vždy poskytne další pomoc, pokud ji potřebuje (98 %) a nejméně souhlasili s tím, že by spolupráce školy s místní komunitou byla na vysoké úrovni (77 %). V oblasti inkluze absolvovali respondenti nejčastěji kurzy k podpůrným opatřením pro žáky se SVP (56 %) a nejméně kurzy k sociokulturnímu kontextu dětí a žáků (29 %). Zkušenost s prací s romskými žáky mělo 58 % respondentů reprezentujících asi 60 % škol. Kolem 58 % respondentů souhlasí s tím, že jedním z úskalí přítomnosti romského žáka ve třídě je nutnost individuálního přístupu. Zároveň 56 % jich nesouhlasí s tím, že by jedním z těchto úskalí bylo vyčleňování romských žáků z kolektivu a 55 % jich nesouhlasí s tím, že by tímto úskalím byla diskriminace ze strany neromských spolužáků.V Karlovarském a Ústeckém kraji mají pedagogové nejčastěji zkušenost s romským