Výsledková evaluace specifických cílů 3.1, 3.2 a 3.4 OP PIK: Situační a závěrečná zpráva
Předmětem veřejné zakázky je zhodnocení toho, zda bylo skutečně dosaženo plánovaných výsledků té části Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále též OP PIK), která se věnuje obnovitelným zdrojům energie, úsporám energie a inovativním nízkouhlíkovým technologiím. Jde o specifické cíle 3.1 Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR, 3.2 Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a 3.4 Uplatnit inovativní nízkouhlíkové technologie v oblasti nakládání energií a při využívání druhotných surovin (dále jen SC 3.1, 3.2 a 3.4). Cílem evaluace je posouzení, jak podpora z Evropských strukturálních a investičních fondů přispěla k dosahování těchto tří specifických cílů, včetně hodnocení 3E na úrovni jednotlivých programů podpory a specifických cílů OP PIK.
Situační zpráva obsahuje syntézu aktuálního stavu dosavadních zjištění, výsledků provedených analýz a návrhů odpovědí na vybrané evaluační otázky. Situační zpráva bude předána zadavateli nejpozději dne 15. 3. 2019, tak aby mohla být využita pro účely Zprávy o plnění Dohody o partnerství za rok 2019.
Závěrečná zpráva (dále též ZZ) obsahuje komplexní výzkumné šetření výše uvedených specifických cílů OP PIK, v jehož rámci dodavatel zodpoví definované evaluační otázky (dále též EO). Evaluační otázky jsou členěny podle specifických cílů, resp. skupin specifických cílů tak, jak jsou seskupeny v Evaluačním plánu OP PIK. Specifické cíle jsou dále členěny podle programů podpory, které pod tyto specifické cíle spadají.
| Operační program | Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost |
| Druh evaluace | on-going |
| Rok ukončení | 2019 |
| Programové období | 2014–2020; 2021–2027 |
Věcný pokrok v SC 3.1, 3.2 a 3.4 byl ke konci r. 2018 hodnocen jako neuspokojivý, v některých případech i rizikový z pohledu plnění kvantifikovaných cílů pro rok 2023. Příčinou není chybné nastavení intervenční logiky těchto SC a/nebo předmětu podpory, ale spíše organizační a administrativní aspekty (zpoždění v implementaci, vysoká administrativní náročnost celého procesu získání podpory).
V případě SC 3.1 je nízká absorpční kapacita způsobena především regulatorními omezeními/zákazem kombinace investiční a provozní podpory OZE, nedůvěrou v systém podpory energií z OZE v ČR (změny podmínek, netransparentnost apod.) a časová a administrativní náročnost.
ČR se v úrovni energetické náročnosti průmyslové výroby přibližuje k ostatním zemím EU, podíl OP PIK na tomto vývoji je však zatím v důsledku nízkého počtu ukončených projektů minimální. Z toho důvodu je i míra přispění k snížení emisí CO2 zatím zanedbatelná.
Zároveň však platí, že u podpořených podniků došlo k signifikantně vyššímu snížení energetické náročnosti v porovnání s podniky, které podporu nezískaly. Podpora je motivací ke komplexnějším projektům s vyšším dopadem na energetické úspory.
Nejčastěji podporovanou aktivitou v konvenčních úsporách energie je snižování energetické náročnosti budov, dále modernizace osvětlení budov a průmyslových areálů, a třetí v pořadí je snižování energetické náročnosti výrobních procesů. V oblasti inovativních nízkouhlíkových technologií je nejčastěji podporovanou aktivitou elektromobilita.
Vzhledem k tomu, že plánované cíle daných SC nebyly zatím dosaženy a při poskytování podpory jsou naplňovány principy 3E, je potřebné a smysluplné dané aktivity podporovat i nadále.