Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži

Informace o projektu

Brněnská údolní nádrž je situována na řece Svratce, km 56,187, severozápadně od města Brna. Celková zatopená plocha nádrže představuje 259 ha, její povodí se rozkládá na ploše 1 600 km?. Nádrž byla uvedena do provozu v roce 1940 a v současnosti plníúčel akumulace vody pro trvalé zajištění minimálního průtoku, zajištění odběru vody pro závlahy v Brně a pod Brnem, výroba el. energie, snížení povodňových průtoků, rekreace a vodní sporty, plavba, rybářství a zajištění vodárenského odběru pro úpravnu vody v Brně (záložní vodárenský zdroj). V důsledku dlouhodobého nadměrného vnosu živin z bodových a plošných zdrojů znečištění v povodí řeky Svratky nad Brněnskou údolní nádrží vykazuje nádrž v posledních letech známky velmi poškozeného vodního ekosystému projevujícího se zejména masovým rozvojem sinic. Nádrž má zcela degradovaný vodní ekosystém, který bez zásahu člověka má jen omezené možnosti přirozeného návratu do původního stavu - tedy do stavu s přirozeným poměrem fytoplanktonu, který umožní přirozenou reprodukci zooplanktonu a rybích obsádek. Návrh řešení zlepšení nevyhovující situace ve vývoji kvality vody v nádrži spočívá v komplexu opatření vyplývajících ze zpracované studie proveditelnosti k danému projektu (Pöyry Environment, a.s., Brno, 12/2007) . Jedná se o tyto základní okruhy opatření:
1. Snížení hladiny stálého nadržení vody v nádrži na kótu 219,0 m n. m. (tj. o 10 m);
2. Realizace opatření v nádrži při snížené hladině vody spočívající v aeraci (12 věží), ošetření vodního sloupce cyanocidy a ošetření sedimentů biopreparáty a vápenným hydrátem;
3. Realizace opatření v nádrži při opětovném zvýšení hladiny vody na maximální zásobní hladinu spočívající v aeraci (20 věží), ošetření vodního sloupce biopreparáty a vápenným hydrátem.
Zaklesnutí hladiny na kótu 219 m n.m. je zvoleno jako maximální možné s ohledem na eliminaci rizik při snižování hladiny a vliv na biologický život nádrže. Snížením hladiny dojde k podstatnému zmenšení vodní plochy a obnažení sedimentůpro realizaci následných opatření v nádrži. Aerační technologie je navržena s cílem podpořit rozklad organických látek v sedimentech a vytvořit podmínky pro rozšíření životního prostoru organismů vázaných na kyslík v lokalitách nádrže, kde je kyslíku nedostatek. Tím by mělo být podpořeno zvýšení druhové skladby organismů a potlačení dominance sinic. Aerační prvky budou v provozu během vegetační sezóny, budou umístěny mimo trasu lodní dopravy a zakotveny v různých hloubkách tak, aby došlo k prokysličení spodních vrstev vodního sloupce a zároveň nedocházelo k víření sedimentů. Cílem ošetření vodního sloupce cyanocidy je omezení rozvoje sinic a pro ně potřebných živin (fosfor, dusík) a zabránění tak masovému rozvoji vodního květu sinic, kterýby s největší pravděpodobností při sedimentaci biomasy na dno nádrže negativně ovlivnil chod aeračních prvků a navíc by snížil účinnost degradace organických sedimentů pomocí aerátorů. Pro mechanické odstranění biomasy vodního květu sinic a zabránění jeho sedimentaci bude sloužit tzv. separátor biomasy z vodní hladiny. Jak aplikací vápenného hydrátu na sedimenty vodní nádrže, tak biologickým ošetřením sedimentů (aplikace vybraných kultur mikroorganizmů konkurenčních sinicím ve využívání živin) budou vytvořeny podmínky pro urychlení rozkladných procesů v sedimentech, redukci živin obsažených v sedimentech a zlepšení hygienických podmínek v nádrži. Po realizaci opatření ve vodním sloupci a sedimentech bude ovlivněna druhová skladba rybího společenstva v nádrži zvýšením podílu dravých druhů ryb za účelem redukce kaprovitých druhů ryb (planktonofágů a bentofágů) s nepříznivým vlivem na prostředí vodního ekosystému nádrže.
Účinnost navrhovaných opatření v Brněnské údolní nádrži bude monitorována prostřednictvím obsahu kyslíku, složení fytoplanktonu, chlorofylu a, průhlednosti, teploty vody,pH,vodivosti a dále inokula sinic v sedimentech.