19. 10. 2017
Díky politice soudržnosti se do značné míry podařilo snížit regionální rozdíly, posílit konvergenci, hospodářskou, územní a sociální soudržnost Unie; zlepšila pracovní příležitosti, řešila nezaměstnanost mladých lidí, bojovala proti změnám klimatu a přispěla k významnému růstu České republiky v EU. V příštích měsících bude Česká republika pracovat na přípravě rámce politiky soudržnosti pro příští programové období (po roce 2020) se zaměřením na klíčové oblasti a na základě zkušeností z předchozích let.
Jako zásadní investiční politika EU, musí politika soudržnosti zůstat stabilním a účinným nástrojem pro budoucí rozvoj všech regionů unie. Musí se zakládat na dlouhodobé strategii a řízení na všech úrovních jejího provádění – na evropské a národní, jakož i na regionální / místní úrovni.
Klíčovými předpoklady pro dosažení těchto cílů je spolupráce a komunikace, a to jak vertikální, tak horizontální. V České republice se snažíme aplikovat přístup „otevřeného partnerství“, kdy diskutujeme se zástupci regionů a menších územních celků, stejně jako s podnikateli, neziskovými organizacemi a dalšími partnery. Tyto diskusní platformy hrály zásadní roli při stanovení současného programového období a počítáme s nimi při přípravě budoucí politiky soudržnosti po roce 2020.
Efektivní fungování odpovědných orgánů je nezbytné pro podporu přívětivého investičního prostředí, efektivní absorpce a dosažení strategických cílů. V rámci Skupiny na vysoké úrovni pro zjednodušení, kterou zřídila Evropská komise s cílem zefektivnit a zjednodušit systém evropských strukturálních a investičních fondů, se také snažíme o výměnu zkušeností, znalostí a osvědčených postupů mezi členskými státy. Naše zkušenosti s programovacími obdobími se liší, ale dává nám to možnost porovnat vývoj jak politiky soudržnosti, tak legislativy, jakož i procesů implementace. Sdílené řízení je znakem společného závazku a posiluje politickou odpovědnost mezi Komisí a členskými státy. Dosažení cílů politiky soudržnosti je nepochybně důležité, ale současný objem právních předpisů ne vždy ulehčuje život našim příjemcům. Uveřejnili jsme řadu doporučení pro jednodušší systém implementace s menší administrativní zátěží – co bychom měli udělat v současném programovém období i co zavést v období po roce 2020. To je náš příspěvek k diskusi o budoucnosti víceletého finančního rámce EU, kterou Komise zahájila v červnu sérií pěti takzvaných „diskusních dokumentů“, které byly zveřejněny po zveřejnění bílé knihy Komise o budoucnosti Evropy v březnu.
V budoucnu je také důležité využít všech možností a nástrojů, díky nimž každý uvidí přínosy evropských fondů ve svém každodenním životě. Výstupy a dopady politiky soudržnosti musí být v každém členském státě viditelnější a srozumitelnější. Lepší koordinace, nalezení součinnosti a doplňkovosti, předcházení překrývání a konkurenci mezi jednotlivými evropskými programy a sdělování pozitivních dopadů realizovaných projektů patří mezi další důležité priority pro období po roce 2020.
Pro pozici České republiky, která bude tvořit jádro pro vyjednávání nařízení a architektury kohezní politiky po roce 2020, připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj strategický dokument „Národní koncepce realizace politiky soudržnosti po roce 2020“. Jeho cílem je především určit hlavní oblasti financování pro období po roce 2020 včetně určení národních priorit a cílů a v souvislosti s novými podmínkami pro poskytování podpory z evropského rozpočtu optimalizovat zdroje pro jejich pokrytí.
JUDr. Olga Letáčková
Náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Ministerstva pro místní rozvoj ČR a členka odborné Skupiny na vysoké úrovni pro monitorování zjednodušení administrativní zátěže příjemců prostředků ESIF
Původní článek vyšel v Regional Review z října 2017:
http://library.myebook.com/theparliament/regional-review-9-october-2017/828/#page/1