V novém programovém období bude méně prostředků, ale více příležitostí využívat vratné finanční nástroje, říká ministryně Dostálová

1.  Nastoupila jste nedávno jako nová ministryně na Ministerstvu pro místní rozvoj. Dala jste si do nového roku nějaká pracovní předsevzetí?
Samozřejmě. Předpokládám, že do konce března předložíme do mezirezortního připomínkového řízení zákon o realitním zprostředkování, dále dokončíme legislativní proces v poslanecké sněmovně k zákonu č. 159 o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a začneme diskutovat zejména se starostkami a starosty o zákonu o sociálním bydlení, který je opět na pořadu dne.
 
2.  MMR pokrývá velké množství agend. Které úkoly vidíte jako prioritní? 
Určitě budu i nadále pokračovat ve vizi, aby se Ministerstvo pro místní rozvoj změnilo na Ministerstvo veřejného investování. Chtěla bych také pokračovat v rekodifikaci stavebního práva. Smyslem novely stavebního zákona, která v lednu nabyla účinnosti, bylo a je zjednodušení a zrychlení procesů a postupů, které jsou u stavebních úřadů. Samotná novela však nestačí. Mojí snahou je, aby se úřadovalo rychleji a někde aby se nemuselo úřadovat vůbec. Ráda bych, abychom stavebníkům pomohli ještě více. Naší ambicí je jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení čili méně byrokracie plus elektronizace. Jako zásadní problém se jeví velký počet dotčených zákonů a roztříštěnost jejich kompetencí, respektive také rozdílnost forem vyjadřování i jejich závaznosti. Ke skutečně razantnímu zlepšení situace musí být přijaty zásadní úpravy mnoha zákonů, musí být prosazena reforma veřejné správy.
Začneme vytvářet národní investiční plán a v rámci evropských fondů navrhneme program, který by fungoval na podobném principu jako Integrovaný regionální operační program (IROP). Zmapujeme proto všechny dotační tituly České republiky z národních zdrojů.
Důležité je samozřejmě i čerpání evropských dotací. Nyní jsme za polovinou programového období a musíme zabezpečit, aby se prostředky zvládly efektivně a včas vyčerpat. Zároveň se připravujeme vyjednávání příštího programového období, aby bylo pro ČR co nejvýhodnější. Jednou z mých priorit je také přeměna Ministerstva pro místní rozvoj na Ministerstvo pro veřejné investování.
 
3.  Jedním ze stěžejních úkolů MMR je čerpání evropských dotací. Jak jste spokojena s průběžnými výsledky čerpání v období 2014-2020?
V roce 2017 se nám podařilo zrychlit schvalování předložených projektů – k poslednímu prosinci minulého roku jich bylo téměř 124 tisíc. Myslím, že je to úspěch. Některým oblastem, jako je například podpora energetických úspor nebo budování vysokorychlostního internetového připojení, musíme věnovat zvýšenou pozornost. Nicméně do konce minulého roku se nám povedlo na úrovni Dohody o partnerství naplnit milník na uzavření smluv s příjemci na  40 % prostředků určených pro ČR na toto programové období, a dokonce se nám tento ukazatel podařilo o více jak 7 % překonat. Vzhledem k tomu, že se dostáváme do druhé poloviny programového období, se začínáme zaměřovat také na další ukazatel – objem vyúčtovaných prostředků příjemci a následně zaslaných Evropské komisi k proplacení (jedná se o prostředky, které byly příjemcům již poskytnuty, jejich využití bylo řádně zkontrolováno a byly vyúčtovány řídicími orgány). Naším cílem je, aby tento ukazatel do konce letošního roku dosáhl u každého operačního programu přibližně 17 %. Věřím, že i to zvládneme.
 
4.  V tuto chvíli je již více než pravděpodobné, že v budoucím programovém období bude prostředků z evropských dotací méně. Mělo by však být možné ve větší míře využívat vratné finanční nástroje. V jaké fázi je příprava těchto nástrojů? Jsou k dispozici již nějaké konkrétnější informace, jak bude tato podpora probíhat?
Přípravy na budoucí programové období jsou v plném proudu. To, že pro Českou republiku bude méně prostředků, je zřejmé jak vzhledem k úbytku zdrojů pro celou kohezní politiku v důsledku vystoupení Velké Británie z Evropské unie, tak kvůli tomu, že se stáváme vyspělejší zemí. To bude mimo jiné znamenat, že pravděpodobně nezískáme tolik prostředků jako méně rozvinuté země. Predikovat však, jak přesně bude příští programové období vypadat, je nyní obtížné. V současné době probíhají mnohá vyjednávání na české i evropské úrovni a hledá se přijatelný konsensus. Trochu jasněji by však mělo být v květnu letošního roku, kdy by Evropská komise měla představit návrh legislativy pro víceletý finanční rámec zahrnující i kohezní politiku. Je však pravděpodobné, že bude kladen větší důraz na vratné finanční nástroje a my se musíme na tuto skutečnost připravit. Jedním z takových kroků je již zmíněná přeměna Ministerstva pro místní rozvoj v Ministerstvo pro veřejné investování, které by mělo koordinovat národní dotační programy a harmonizovat je s evropskými dotacemi a dalšími finančními nástroji.
 
5.  MMR je řídicím orgánem jednoho z největších operačních programů zaměřeného na regionální rozvoj (IROP). Na které z oblastí, které tento program podporuje, se budete letos nejvíce zaměřovat?
V současnosti již máme vyhlášeno 78 výzev, což dělá 86 % z celkové alokace  IROP. Letos plánujeme tedy už jen několik výzev do oblasti sociálních bydlení a sociálních služeb. Zatímco výzvy na individuální projekty již pomalu končí, výzvy integrovaných nástrojů jsou v plném proudu a v letošním roce budou v centru naší pozornosti. Pro integrované nástroje máme v IROP alokováno přes 32 mld. Kč. Rozdělení těchto finančních prostředků probíhá prostřednictvím městských aglomerací a místních akčních skupin, tzv. nositelů integrovaných nástrojů, které vyhlašují v rámci témat podpory IROP své výzvy a pomáhají efektivně cílit podporu v regionech. Výzvy v integrovaných nástrojích jsou tematicky zaměřeny obdobně jako témata IROP, jedná se například o modernizaci silnic II. a III. třídy, obnovu vozového parku městských dopravců, investice do infrastruktury škol, zdravotnictví nebo obnovy památek. Každý nositel integrovaného nástroje si určuje priority rozvoje ve své strategii a dle toho vyhlašuje výzvy. Potenciálním žadatelům bych proto doporučila obrátit se na místní samosprávu pro zjištění možností financování.
Dalším z významných témat, na které se v tomto roce zaměříme, bude finančních nástroj IROP. Jedná se o specifický typ podpory zateplování prostřednictvím zvýhodněných úvěrů. Rozdíl oproti individuálním projektům je hlavně v možnosti financovat větší podíl způsobilých výdajů než je tomu u grantové formy podpory. Spuštění finančního nástroje IROP plánujeme zhruba ve 3. čtvrtletí tohoto roku a zájemce budeme o podmínkách úvěrů zavčas informovat.
Samozřejmě se rovněž zaměříme také na hladkou administraci projektů v realizaci a budeme dělat vše proto, aby úspěšně zrealizovaným projektům byly co nejdříve proplaceny příslušné finanční prostředky vyplývající z rozhodnutí o poskytnutí dotace.
 
6.  Působila jste jako náměstkyně pro regionální rozvoj. V jakých úkolech v oblasti rozvoje regionů hodláte dále nejvíce pokračovat?
Jeden z nejdůležitějších úkolů vidím v transformaci Státního fondu rozvoje bydlení na Státní fond bydlení a regionálního rozvoje. To znamená, že fond se do budoucna zaměří i na regionální problematiku a to podporou strategických investic v územích. Nadále budeme věnovat velkou pozornost také problematice urbánní dimenze, zejména tedy hladkému fungování nástrojů ITI a IPRÚ a zároveň i přípravě regionů na programové období po roce 2020. Stranou samozřejmě nebude stát ani venkov, kde ve spolupráci s ostatními resorty připravujeme nástroj, který by dlouhodobě podporoval podnikání ve venkovských oblastech.
 
7.  Jak už jste zmínila výše, jedním z Vašich cílů je změna Ministerstva pro místní rozvoj na Ministerstvo pro veřejné investování. Co bude tato změna obnášet pro ministerstvo a pro ČR?
Ministerstvo pro veřejné investování bude hlavním koordinačním a metodickým orgánem pro výstavbu a investování. Má tak zajistit, aby se v České republice více a jednodušeji stavělo. Také by mělo spravovat kompletní otázky týkající se krajů, měst i obcí, včetně veřejné správy. Do jeho kompetence by tak měl přejít zákon o krajích a zákon o obcích. Zabýváme se také možnostmi zvýhodněných půjček, ale i dotací a dalších možností, jak našim městům, obcím i krajům pomoci. Do gesce transformovaného ministerstva by měla přejít i agenda rozvoje venkova. Naopak cestovní ruch by nově mohl spadat pod Ministerstvo kultury.