Zjednodušení politiky soudržnosti a další české návrhy zazněly v Bruselu na akci zaměřené na budoucnost politiky soudržnosti

Politika soudržnosti je důležitou evropskou politikou
Politika soudržnosti v posledních 14 letech, kdy je Česká republika členským státem Evropské unie, pozitivně pomáhá rozvoji našeho státu. Nejen nám lépe pomohla vypořádat se s ekonomickou krizí, díky ní se i daří sbližovat HDP českých regionů s regiony EU. Přínosy politiky soudržnosti však nelze redukovat pouze na ekonomické ukazatele. Pomáhá každodenně všem občanům – ať je to financování projektů umožňujících lepší dopravu či vzdělávání, dýchat čistší vzduch či zlepšit komunikaci s veřejnou správou. Jedním z nejdůležitějších rysů politiky soudržnosti však je její evropská přidaná hodnota – prostřednictvím snižování rozdílů mezi regiony se posiluje jednota Evropské unie i vzájemná sounáležitost mezi členskými státy.
 
Oblasti financování z politiky soudržnosti
Podpora z evropských fondů může být efektivní, pouze pokud je zaměřena na vybraný úzký okruh priorit. Z toho důvodu Česká republika prosazuje pro příští programové období větší tematickou koncentraci. Tento aspekt je zapotřebí zohlednit jak na národní, tak evropské úrovni. Zatímco unijní úroveň by se měla zaměřit na klíčové aspekty strategického směřování růstu a konvergence Evropské unie, na úrovni členských států by měla být posílena flexibilita. Ta by členským státům umožnila nejen reagovat na neočekávané výzvy a hospodářské šoky, ale také by bylo díky ní možné lépe zacílit podporu z ESIF s ohledem na specifika daného regionu či oblasti. V České republice se nyní stanovují národní priority pro financování v příštím programovém období. Již nyní je zřejmé, že budeme muset reflektovat nové výzvy, jako jsou digitální ekonomika, technologické změny, větší mobilita, změny klimatu, degradace ekosystémů či stárnutí obyvatelstva. Důraz se však bude muset stále klást i na budování nové a rozvoj páteřní infrastruktury.
 
Zjednodušení architektury implementace ESI fondů je prioritou ČR
Již při přípravě minulého programového období panovala mezi členskými státy značná shoda nad zjednodušováním pravidel pro implementaci EU fondů. Přesto v současné době existuje více než 4 tisíce stran příslušných nařízení a metodických příruček, tedy více než 100% nárůst. Česká republika proto nenavrhuje jen snížení počtu těchto dokumentů, ale zaměřuje se také na harmonizaci pravidel nejen v rámci ESIF, ale také mezi ESIF a centrálně řízenými programy Evropské komise (např. CEF, LIFE Horizont2020 atp.).  Cílem je zjednodušit pravidla a implementaci nejen pro orgány implementační struktury, ale především pro příjemce, který se tak bude moci více soustředit na realizaci projektu. Součástí návrhů na zjednodušení jsou návrhy na snížení počtu auditů, sjednocení pravidel pro jednotlivé fondy, snížení rozsahu reportovacích povinností nebo návrhy na sjednocení podmínek povinné publicity. Zjednodušena by také mohla být možnost financování projektů kombinujících různé finanční zdroje. Mělo by tak být například jednodušší financovat projekty na vzdělávání z Evropského sociálního fondu s přispěním Evropského fondu pro regionální rozvoj na části projektu, které zahrnují i stavební práce.
 
Východiska pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti
Podkladovým dokumentem pro bruselské představení českých priorit byl dokument Východiska pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020, který Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo ve spolupráci s Ministerstvem financí a dalšími rezorty a partnery, a který byl 11. září 2017 schválen vládou. V tomto dokumentu je možné nalézt i další vyjednávací priority pro nastavení programového období po roce 2020, mezi nimiž je např. posílení politiky soudržnosti jako hlavní investiční politiky EU, zachování adekvátní alokace na politiku soudržnosti, důraz na definování jasných rozvojových priorit, menší zatížení byrokracií i zvýšení právní jistoty, zachování sdíleného řízení či nastavení podmínek pro efektivnější využívání finančních nástrojů.
 
Přes 100 odborníků diskutovalo nad českými návrhy
Jednání se zúčastnila celá řada zástupců českých i evropských institucí včetně zástupců Evropské komise, Evropského parlamentu i odborníků ze Stálých zastoupení a ministerstev členských států EU. Jednání zahájil na domácí půdě stálý představitel ČR při EU Martin Povejšil a východiska pozice následně představila náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Ministerstva pro místní rozvoj Olga Letáčková, na kterou navázal člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník či náměstek pro veřejné rozpočty Ministerstva financí Petr Pavelek. Na závěr shrnul pohled Evropské komise na budoucí podobu politiky soudržnosti ředitel sekce pro uzavírání, velké projekty a implementaci programů  DG REGIO Erich Unterwurzacher. Na akci navázala prezentace české pozice k územní dimenzi politiky soudržnosti a Evropské územní spolupráci po roce 2020 na půdě Výboru regionů EU.