Be Ready: I malé obce mohou hledat chytrá řešení proti přehřívání. Rozhovor s DEX Innovation Centre

Malé zásahy, které mohou přinést velkou změnu
Projekt Be Ready – UrBan hEat islands REsilience, prepAreDness and mitigation strategY se od ledna 2024 do června 2026 věnoval problematice městských tepelných ostrovů, tedy míst, která se v důsledku zástavby, zpevněných povrchů, nedostatku zeleně či dalších faktorů během horkých dnů výrazně přehřívají. Projekt je realizován za podpory programu Interreg Danube Region.
Do projektu se zapojilo 19 partnerů z 12 zemí. Vedoucím partnerem byla Sofia Development Association z Bulharska. Projekt se nezaměřoval pouze na velká města – jedním z jeho důležitých principů bylo ověřit, že vhodná adaptační opatření lze hledat a realizovat také v menších městech a obcích.
Jedním z hlavních přístupů byla takzvaná „zelená akupunktura“. Místo rozsáhlých a finančně náročných přestaveb celých území se projekt soustředil na cílené zásahy v konkrétních problémových lokalitách. Vedle zelených opatření založených na vegetaci pracoval také s modrými opatřeními využívajícími vodu a s bílými opatřeními založenými například na vhodných materiálech a površích. Dalším nástrojem byl Climate Sandbox, který má samosprávám pomoci posoudit technologickou i společenskou připravenost plánovaných řešení. Podrobnější informace k výsledkům projektu naleznete na jeho webové stránce.
Českou republiku v projektu zastupovaly DEX Innovation Centre, obec Ratiboř a Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG.
Právě jejich zkušenosti chceme postupně představit ve třech samostatných rozhovorech. V prvním z nich se na Be Ready díváme z širší perspektivy společně s Vojtěchem Jírou, project managerem DEX Innovation Centre. DEX IC v projektu působilo jako odborný partner, zatímco Ratiboř byla pilotní obcí, kde se výsledky projektu ověřovaly přímo v praxi.

Rozhovor s Vojtěchem Jírou z DEX Innovation Centre
Projekt Be Ready skončil. Jak byste shrnul jeho hlavní přínos a možnost přenosu výsledků do dalších měst a obcí?
Hlavní přínos vidím už v samotné velikosti a rozmanitosti partnerství, které ukázalo, že zajímavá a inovativní řešení lze realizovat i v malých obcích. Naše partnerská obec Ratiboř je toho skvělým příkladem.
Přestože byla součástí konsorcia také velká evropská města, Ratiboř byla obcí s nejmenším počtem obyvatel a nejmenším rozpočtem. Přesto dokázala vytvořit jedno z velmi zajímavých a dobře hodnocených řešení – bioklimatickou autobusovou zastávku.
Právě to je podle mě pro přenos výsledků projektu důležité. Ukazuje se, že efektivní adaptace na změnu klimatu nemusí být výsadou velkých měst a metropolí.

Projekt spojil partnery z 12 zemí. Jak hodnotíte takto rozsáhlou mezinárodní spolupráci? Jaké překážky bylo třeba překonat a co naopak partnerům přinesla?
Koordinovat tak velké množství partnerů samozřejmě přináší administrativní i komunikační výzvy, ale pozitiva podle mě jednoznačně převažují.
Velkým přínosem byla možnost propojit velké a malé municipality, města i celé regiony. Vytváření těchto přeshraničních kontaktů přináší partnerům významný potenciál také do budoucna – ať už jde o nové projektové či finanční příležitosti, nebo především o kvalitní networking. Ten je pro úspěšnou mezinárodní spolupráci stále důležitější.

Jedním z hlavních konceptů projektu byla takzvaná „zelená akupunktura“. Co v praxi ukázalo, že i relativně malé zásahy mohou mít významný efekt?
Tento přístup ukazuje, že není vždy nutné plošně přebudovat celé náměstí nebo velkou část veřejného prostoru.
Konkrétním příkladem je právě bioklimatická zastávka v Ratiboři. Jde o malý bodový zásah v centru obce, na místě, kterým denně procházejí stovky lidí. Díky kombinaci zelené střechy a vertikálních panelů využívajících adiabatické ochlazování, tedy odpařování vody, se podařilo v bezprostředním okolí zastávky snížit teplotu a zvýšit komfort lidí, kteří toto místo využívají.
Právě na takových příkladech je dobře vidět princip „akupunktury“ – relativně malý zásah může přinést okamžitý lokální efekt.

Součástí projektu byl také přístup Climate Sandbox. Jak mohou města a obce využívat vytvořené nástroje i po ukončení projektu?
Projekt nabízí samosprávám sadu nástrojů, které na sebe logicky navazují.
Prvním krokem může být využití UHI Vulnerability Assessment Tools, tedy nástrojů pro hodnocení zranitelnosti. Ty obcím pomohou zmapovat, kde u nich tepelné ostrovy vznikají a jaká rizika představují.
Jakmile má obec problém identifikovaný, může navázat Climate Sandbox. Ten funguje jako určitý zkušební a evaluační prostor ještě před samotnou realizací opatření. Jeho součástí je také online nástroj, díky kterému si může obec ověřit, zda je na plánovaná řešení technologicky a společensky připravena a jak do jejich přípravy vhodně zapojit veřejnost.

Pokud byste měl vybrat jeden výstup projektu, který může samosprávám v budoucnu nejvíce pomoci, který by to byl?
Největší síla podle mě spočívá právě v kombinaci jednotlivých výstupů. Diagnostiku problému dobře řeší UHI Vulnerability Assessment a připravenost obce zase pomáhá hodnotit „semafor“ v rámci Climate Sandboxu, který vizuálně ukazuje její silná a slabá místa.
Pokud bych ale měl vybrat jeden konkrétní a snadno uchopitelný výstup plný inspirativních řešení, byla by to finální digitální brožura  Acupuncture for Healthy Heat-resilient Communities. Funguje jako praktická kuchařka navazující na analytické nástroje a na příkladech evropských měst ukazuje, jak lze na odhalené problémy reagovat konkrétními drobnými opatřeními.

Co přinese druhý díl
V dalším díle seriálu se přesuneme přímo do Ratiboře ve Zlínském kraji. Podíváme se na to, jak malá obec hledala místa nejvíce zatížená vysokými teplotami, jak do projektu zapojila obyvatele, co ukázalo testování bioklimatické zastávky a jak zkušenosti z projektu Be Ready ovlivňují přípravu dalších obecních investic.

Projekt Be Ready byl spolufinancován Evropskou unií z programu Interreg Danube Region 2021–2027.