Be Ready v praxi: Ratiboř ukazuje, že přehřívání není jen problémem velkých měst

Od analýzy k reálnému opatření
Projekt Be Ready spojil 19 partnerů z 12 zemí s cílem zvýšit připravenost měst a obcí na dopady extrémního horka a městských tepelných ostrovů. Vedle společných metodik, analytických nástrojů a strategických dokumentů byly důležitou součástí projektu také pilotní realizace, na kterých bylo možné jednotlivá řešení ověřovat v reálném prostředí.
V prvním rozhovoru našeho seriálu upozornil Vojtěch Jíra z DEX Innovation Centre právě na zkušenost Ratiboře jako jeden z důležitých výsledků projektu: malá obec s výrazně menším rozpočtem než velká evropská města dokázala připravit a otestovat vlastní inovativní adaptační opatření.
Nyní se na projekt podíváme očima samotné obce. Jedním z nejviditelnějších výsledků se stala bioklimatická autobusová zastávka, která kombinuje adiabatické ochlazování pomocí odpařování vody, zelenou střechu a další prvky zaměřené na zlepšení lokálního mikroklimatu. Pilotní realizace byla dokončena na podzim 2025 a navázala na předchozí hodnocení zranitelnosti území vůči přehřívání.
Na otázky odpovídá Martin Žabčík, starosta obce Ratiboř.
Co bylo hlavním důvodem, proč se Ratiboř do projektu Be Ready zapojila?
Ratiboř se dlouhodobě věnuje udržitelnému rozvoji, péči o krajinu a zlepšování veřejného prostoru. Projekt Be Ready nám ale otevřel téma, které pro nás bylo do té doby prakticky nové – problematiku městských tepelných ostrovů.
Myslím, že jde stále o poměrně málo známé téma nejen mezi veřejností, ale i mezi menšími obcemi. Možnost zjistit, jak se přehřívání projevuje v podmínkách malé valašské obce, získat konkrétní data a následně si některá opatření prakticky vyzkoušet pro nás proto byla velmi zajímavá. Původně jsme byli pilotní lokalitou především pro modrá a zelená opatření, tedy práci s vodou a vegetací, ale během projektu jsme využili také bílé opatření založené na vhodně zvoleném materiálu. Projekt nám tak nepřinesl pouze jednu realizaci, ale především nový pohled na plánování veřejného prostoru a konkrétní podklady pro další rozhodování.

Jak probíhalo hledání nejvíce přehřívaných míst v obci a jakou roli v tom sehráli obyvatelé?
Hledání nejvíce přehřívaných míst bylo kombinací odborných analýz a znalosti lidí, kteří v obci žijí. Využívaly se satelitní a termální snímky, odborné hodnocení zranitelnosti a následně také měření pomocí dvou lokálních meteostanic. Jako nejvíce tepelně zatížená se potvrdila především centrální část obce s větším podílem zpevněných ploch a menším množstvím zeleně.
Důležitou součástí projektu bylo ale také zapojení obyvatel. Při společných aktivitách pomáhali označovat místa, která sami během horkých dnů vnímají jako problematická, a jejich zkušenosti tak doplňovaly odborná data. Právě propojení měřitelných údajů s každodenní zkušeností obyvatel pro nás bylo velmi cenné.

Jedním z nejviditelnějších výstupů projektu byla bioklimatická autobusová zastávka. Jaké zkušenosti s ní máte po období testování?
Bioklimatická zastávka pro nás byla především pilotním opatřením, na kterém jsme si mohli nové řešení prakticky vyzkoušet a ověřit jeho účinnost.
Měření potvrdila, že ochlazovací prvek skutečně funguje a ve své bezprostřední blízkosti dokáže teplotu snížit. S rostoucí vzdáleností ale jeho účinek poměrně rychle klesá.
Ukázalo se tedy, že od takto malého opatření nelze očekávat zásadní ovlivnění mikroklimatu celé lokality. I to je pro nás cenná zkušenost. Nové řešení jsme si mohli v reálných podmínkách nejen vyzkoušet, ale také poznat jeho možnosti a limity.

Přinesl projekt nějaké poznatky, které vedení obce překvapily nebo změnily pohled na plánování veřejných prostor?
Určitě ano. Projekt nám ukázal, že přehřívání není jen tématem velkých měst, ale týká se také malé obce, jako je Ratiboř. Díky měření, pilotním opatřením a sdílení zkušeností s ostatními projektovými partnery jsme se na veřejný prostor začali dívat z jiné perspektivy.
Poznatky z projektu dnes promítáme také do způsobu, jakým společně s projektanty a architekty připravujeme nové investice a úpravy veřejných prostor. Více zohledňujeme zeleň a stín, hospodaření s vodou, propustnost povrchů nebo volbu materiálů.
V dalších částech obce jsme už například využili propustnou dlažbu nebo odvětrávanou fasádu na obecní budově. Be Ready tak nezůstal jedním izolovaným projektem, ale postupně mění způsob, jakým o dalším rozvoji obce přemýšlíme.

V rámci projektu byl zpracován také akční plán pro řešení dopadů přehřívání. Jaké kroky z něj chce obec realizovat v dalších letech?
Akční plán je pro nás jedním z důležitých výsledků projektu, protože převádí získané poznatky do konkrétních opatření pro další rozvoj obce.
Počítáme například s další výsadbou stromů a zeleně, využíváním propustných povrchů, zadržováním vody v krajině, úpravou centra obce nebo vytvořením přírodě blízké zahrady u mateřské školy.
Nejde ale jen o jednotlivé realizace. Důležité pro nás je, aby se tepelný komfort, práce s vodou a zelení i vhodná volba materiálů staly běžnou součástí přípravy budoucích investic a územního plánování. Právě v tom vidíme dlouhodobý význam akčního plánu.
Akční plán obce byl schválen zastupitelstvem Ratiboře 17. března 2026 a navazuje mimo jiné na podporu zelené infrastruktury, hospodaření s dešťovou vodou a úpravy veřejných prostor.

Co byste poradili starostům a zástupcům dalších menších obcí, kteří se s podobnými dopady změny klimatu začínají potýkat?
Především nevnímat přehřívání jako problém, který se týká pouze velkých měst. I v malé obci mohou být mezi jednotlivými místy výrazné rozdíly a téma adaptace na vysoké teploty bude stále důležitější.
Doporučili bychom začít jednoduše – sledovat, kde chybí stín a zeleň, kde převažují zpevněné plochy a kde se během horkých dnů pohybují nejzranitelnější skupiny obyvatel.
A především myslet na tato témata už při přípravě každé nové investice. Doplnit adaptační opatření do projektu od začátku je jednodušší než je řešit dodatečně.
Zkušenost z Be Ready nám ukázala, že nemusí vždy jít o velká a nákladná opatření. Důležitější je začít o veřejném prostoru přemýšlet jinak a postupně skládat jednotlivé kroky do funkčního celku.

Co přinese třetí díl
Ratiboř byla místem, kde bylo možné řešení projektu Be Ready přímo otestovat. Tím ale přenos zkušeností nekončí. V posledním díle seriálu se proto podíváme na projekt z pohledu Jihomoravské agentury pro veřejné inovace JINAG a na to, jak lze získané know-how předávat dalším městům a obcím.