CzechGlobe (
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.) je veřejná výzkumná instituce, evropské centrum excelence, zkoumající pomocí nejmodernějšího
přístrojového vybavení a postupů probíhající
globální změnu, její projevy v atmosféře a dopady na biosféru a lidskou společnost. Mimo jiné se CzechGlobe snaží přiblížit vědu široké veřejnosti. Pořádají exkurze a přednášky pro žáky a studenty všech typů škol i veřejnost a zapojují se do celostátních akcí popularizujících vědu. Vydávají materiály, natáčí
vlastní videa a podcasty.
CzechGlobe je vedoucím partnerem projektu Clim4Cast, má tedy celkovou odpovědnost za realizaci projektu a aktivity celého konsorcia mezinárodních partnerů. Projekt nám představila Markéta Poděbradská, Ph.D., koordinátorka a hlavní spoluřešitelka projektu spolu s Ing. Kristinou Trávníčkovou, hlavní finanční manažerkou.
S mezinárodními projekty má vaše organizace bohatou zkušenost. Jaká byla Vaše motivace k zapojení se do realizace projektu Clim4Cast? Navíc, jako vedoucí partner zodpovědný za práci prakticky týmu složeného z osmi partnerů, ze sedmi zemí, s rozpočtem více jak 1,5 mil. EUR?
Měli jsme vizi vytvořit portál, který pro celý středoevropský region monitoruje a předpovídá sucho, vlny veder a požární počasí a to proto, že spolu tyto jevy souvisí a v jejich pozorování a předpovědi máme již zkušenosti. Pro Českou republiku náš tým provozuje portály
Intersucho a
FireRisk. Zároveň ale například s přírodními požáry nemáme takovou zkušenost jako naši projektoví partneři z Chorvatska a Slovinska. Přestože má CzechGlobe a náš tým s mezinárodními projekty zkušenost, tak je pro nás příprava a vedení projektu z pozice hlavního partnera velkou výzvou.
Zajímalo by mne, a jistě i další české partnery zvažující realizaci mezinárodního projektu, jak dlouho Vám trvala příprava projektu a projektové žádosti? Dokázali byste to třeba i rychleji, nebo naopak byste měli raději delší čas na přípravu?
My jsme se rozhodli pro přípravu projektu relativně pozdě, takže jsme na ní strávili přibližně dva měsíce. To bylo na jednu stranu pozitivní, protože práce na přípravě společně s partnery byla intenzivní a byli jsme schopni dělat rychlé pokroky. Zároveň jsme ale měli i celkem málo času na získání některých oficiálních náležitostí. Ale při zpětném hodnocení si myslím, že to bylo přiměřené množství času.
Překvapilo Vás něco nečekaného při přípravě žádosti? A jak jste se s případnými komplikacemi vypořádali?
Překvapilo mě, že systém pro online podání žádosti byl spuštěn jen několik týdnů před termínem podání. Museli jsme tedy s partnery pracovat ve sdíleném dokumentu offline šablony návrhu. Pro vyplňování kolonek, které měly mít předvolené možnosti vyplnění, to nebylo ideální. Po jeho spuštění ten systém fungoval dobře a umožňoval přístup a práci několika lidí zároveň, což za nás bylo rozhodně velké plus.
Zapojili jste se již do projektu DriDanube, který byl realizován díky podpoře programu Interreg Danube. Jaké zkušenosti jste si přinesli do přípravy projektu Clim4Cast? Co se Vám osvědčilo a nyní v projektu využijete - ať už co se týká organizačních aktivit, ale samozřejmě i samotné náplně a dílčích aktivit?
I když jsme v projektu DriDanube nebyli vedoucím partnerem, tak si určitě odnášíme zkušenosti s koordinací velkého množství zahraničních partnerů – vedli jsme totiž práci na některých projektových aktivitách. Dále bych zmínila důraz na jasnou a včasnou komunikaci od počátku projektu, průběžné konzultace s národním kontaktním místem a programovým manažerem, plnění časového plánu projektu a sdílení místních zkušeností jednotlivých partnerů. Z projektu DriDanube si také přinášíme většinu našich projektových partnerů Clim4Castu.
Příprava projektové žádosti, navíc v roli vedoucího partnera, může přinášet řadu úskalí. Využili jste například také poradenství, ať už na národní úrovni - s Národním kontaktním místem, či přímo se Společným Sekretariátem? Jak to probíhalo? Dokázali byste dát doporučení dalším českým partnerům, případně vedoucím partnerům, pokud by se chtěli dát do přípravy projektu v dalších výzvách?
Ano, využili jsme obojí, poradenství na národní úrovni dokonce několikrát. Cítili jsme, že se v případě dotazů na tato místa můžeme obrátit a že se nám dostane rychlé a kvalifikované odpovědi. Každý navrhovaný projekt má jednu možnost konzultace s Joint Secretariatem (JS). Doporučila bych si na tuto konzultaci především připravit otázky týkající se struktury projektu, jako jsou pilotní akce, navrhovaná řešení a další výstupy projektu. K věcné náplni projektu a jejímu hodnocení se JS nevyjadřuje. JS navíc pořádal mnoho webinářů a publikoval tutoriály k přípravě nových projektů. Tyto nástroje bych rozhodně doporučila při přípravě využít.
Co výběr projektových partnerů? Věděli jste dopředu, s kým chcete a budete spolupracovat? Znáte se se všemi partnery, nebo se někdo nový připojil v průběhu přípravy? Prosím přibližte nám průběh výběru partnerů, spolupráci při přípravě projektu.
Pro nás byl výběr projektových partnerů pro Clim4Cast naprosto klíčový. Jako vedoucí partner jsme při plnění projektu plně zodpovědní za jeho výsledky a tudíž jsme se do této role pustili pouze za předpokladu, že máme s projektovými partnery pozitivní předchozí zkušenosti. Jak jsem již zmínila, s většinou partnerů jsme již spolupracovali v rámci projektu DriDanube. S německými a polskými kolegy, kteří v DriDanube nebyli, máme velmi dobré pracovní vztahy a zkušenost z jiných společných projektů.
Představte (uveďte i krátký popis) nám prosím konkrétní výstupy a výsledky projektu, na kterých budete s partnery pracovat? Jaký konkrétní dopad budou mít?
Jedním z hlavních výstupů projektu bude webová platforma pro včasné varování před suchem, vlnami veder a přírodními požáry. Taková platforma v rámci střední Evropy nemá obdoby, hlavně z toho důvodu, že bude kombinovat informace o všech třech extrémech, které spolu mohou úzce souviset. V plánu je také integrace těchto výsledků do již existujících národních platforem, které provozují jednotliví projektoví partneři a které mají již silnou uživatelskou základnu. Dalším z plánovaných výstupů je série národních akčních plánů pro efektivní komunikaci a reakci na tyto události, které mají zmírňovat jejich dopady. V rámci projektu budeme také analyzovat, jakým způsobem ovlivňuje změna klimatu výskyt a závažnost dopadů sucha, vln veder a přírodních požárů ve středoevropském kontextu. Tyto výsledky budou důležité pro vytvoření nadnárodní strategie pro zvýšení povědomí o dopadech změny klimatu na tento region.
V projektu je v plánu i realizace pilotních akcí - můžete nám popsat jaké?
Tři pilotní akce se budou týkat testování, hodnocení a vytvoření řešení integrovaného monitoringu a předpovědi pro tři extrémní jevy, kterými se v projektu zabýváme. Projektoví partneři mají jinou míru zkušeností s předpovědí těchto jevů. Například partneři ze Slovinska a Chorvatska mají větší zkušenosti s přírodními požáry než zbytek partnerů. Proto budou v pilotní akci zaměřené na přírodní požáry figurovat jako „šampióni“, kteří budou přenášet svoje znalosti a know-how na ostatní partnery.
Máte také nějaké tipy a rady co se týče kontroly nákladů a spolupráce s Centrem pro regionální rozvoj? Jak se na ni připravujete?
Jako první doporučuji prostudovat si všechny podklady a příručky, které CRR k dokladování nákladů nabízí. Také se nám osvědčilo být s CRR v kontaktu hned na začátku realizace projektu, nebo ideálně ještě před ní. Už i v předchozích Interreg projektech jsme si domluvili krátkou osobní konzultaci, na které jsme probrali specifika a konkrétní dotazy týkající se náležitostí dokladování nákladů. Kontroloři na brněnské pobočce CRR byli vždy velmi ochotní konzultovat s námi všechny otázky. Pomohlo nám to k tomu, abychom na přípravu monitorovacích zpráv a následnou kontrolu byly co nejlépe připraveni.
Jak využijete zkušenosti, výstupy z realizace projektu ve svých dalších aktivitách, činnostech, v dalších projektech a máte nějaká doporučení a rady pro další české realizátory mezinárodních projektů?
Zkušenosti ze samotné přípravy projektu se nám určitě budou hodit při přípravě dalších mezinárodních projektů. Vedení sedmi dalších partnerů ze sedmi zemí bude výzvou i z toho důvodu, že partneři nejsou pouze z výzkumných institucí, jako je CzechGlobe, ale i z hydrometeorologických ústavů například ze Slovenska nebo Chorvatska. Výstupy z realizace projektu poslouží k rozvinutí a zlepšení našich portálů Intersucho a FireRisk a jejich rozšíření o monitoring a předpověď vln veder.
A co se týče doporučení, tak rozhodně vybrat si projektové partnery na základě předchozích zkušeností nebo referencí, jasně definovat a předem rozdělit zodpovědnost za jednotlivé části projektu, často a srozumitelně komunikovat s projektovými partnery, Joint sekretariátem a národním kontaktním bodem.
Děkujeme za rozhovor a přejeme úspěšnou realizaci projektu.
Markéta Poděbradská, Ph.D. je postdoktorandem v týmu profesora Miroslava Trnky na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Ve svém výzkumu se zabývá především dopady sucha na vegetaci a přírodními požáry. Doktorský titul získala v roce 2021 na Univerzitě v Nebrasce. V projektu Clim4Cast figuruje jako koordinátorka a hlavní spoluřešitelka projektu.