| Termín konání: |
13. listopadu 2025 |
|
| Místo konání: |
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, AVI |
|
| Doprovodný program: |
Workshop „Strategický foresight & evaluace“ |
13. 11. 2025 |
| |
|
|
Úvodní slovo pronesla státní tajemnice Ministerstva pro místní rozvoj Martina Postupová, která zdůraznila význam evaluací pro strategické rozhodování a potřebu kultury učení, adaptace a spolupráce mezi analytiky, evaluátory a tvůrci politik. Ve svém vystoupení uvedla, že MMR dlouhodobě podporuje evaluace a rozvoj analytických kapacit prostřednictvím specializovaných oddělení a projektů, jako je Evaluační jednotka, analytické oddělení, nebo projekt SMART MMR. Analytika a evaluace jsou využívány nejen při řízení evropských fondů, ale také ke zlepšování vnitřních procesů ministerstva, zvyšování efektivity a kvality služeb a podpoře inovací v řízení úřadu. Výsledky evaluací jsou systematicky zapojovány do rozhodovacích procesů a strategického řízení resortu.
V úvodním projevu ředitel Peter Berkowitz z Evropské komise (DG REGIO) zdůraznil, že evaluace politiky soudržnosti je klíčová pro tvorbu efektivních politik EU. Uvedl, že současné hodnocení je nejpokročilejší v historii – zapojuje EK, externí experty i členské státy. Zvláštní důraz kladl na využití pokročilých kvantitativních metod, jako je regresní diskontinuita, syntetická kontrola či strojové učení, a na nutnost triangulace výsledků a práce s teorií změny. Podle jeho slov je politika soudržnosti dlouhodobou investicí do konkurenceschopnosti EU, nikoliv pouze mechanismem pro přerozdělování prostředků mezi regiony.
V projevu také vyzdvihl hlavní zjištění evaluací: politika soudržnosti má prokazatelně pozitivní dopad na HDP, zaměstnanost a produktivitu, avšak tyto dopady nejsou vždy úměrné objemu financí – významně je ovlivňují regionální faktory. Výsledky evaluací odpovídají akademické literatuře a potvrzují, že kvalitní evaluace jsou nezbytné pro strategické rozhodování.
Dále Peter Berkowitz upozornil na budoucnost evaluací a dat. Klíčová bude dostupnost kvalitních mikrodat, nové právní předpisy mají zajistit lepší granularitu a propojení dat napříč systémy. Plánuje se také využití umělé inteligence pro analýzu dat, což by mělo přinést další inovace do procesu evaluací.
V neposlední řadě zmínil podporu experimentálních přístupů, zejména využití randomizovaných kontrolovaných studií. Komise realizuje pilotní projekty ve spolupráci se Světovou bankou, které umožňují testovat opatření před jejich plošným zavedením. Peter Berkowitz zdůraznil, že strategické ukotvení evaluace v rámci nového modelu řízení založeného na výkonnosti je zásadní pro budoucí úspěch politiky soudržnosti.
Celkově jeho projev vyzýval k integraci poznatků z evaluací do tvorby politik, zajištění odpovědnosti a procesů učení, a k tomu, aby evaluace byly vnímány jako nástroj pro dlouhodobý rozvoj a konkurenceschopnost EU.
První diskusní panel byl zaměřen na budoucnost evaluací a evidence-based přístupu v kohezní politice. Panelisté Stanislav Schneidr (MMR), Pascal Boijmans (Evropská komise – DG REGIO), Federico Lucidi (Evropská komise – DG EMPL) a Siret Soonsein (State Shared Service Centre, Estonsko) se věnovali proměňující se roli evaluace v kontextu nového regulačního rámce po roce 2028, zejména zavedení výkonnostního rámce, který sjednocuje indikátory napříč fondy a váže platby na dosažení konkrétních výsledků. Zdůrazněna byla nutnost strategického rozhodování podloženého kvalitními daty, integrace poznatků z evaluací do tvorby politik a potřeba dostupnosti mikrodat.
V diskusi zazněla řada podnětů k rovnováze mezi kontrolou a důvěrou v implementačním systému. Panelisté i publikum se věnovali partnerskému principu, rizikům „gamingu“ (účelové zkreslování dat) a deformace dat. Řešením je podle nich flexibilita, zapojení stakeholderů a kvalitní evaluace. Siret Soonsein z Estonska zdůraznila význam zapojení stakeholderů a realistických cílů pro úspěšnou implementaci výsledkově orientovaného financování. Stanislav Schneidr upozornil na potřebu kultury učení, spolupráce a důvěry mezi aktéry implementačního systému v ČR. Diskuse ukázala, že klíčovým faktorem úspěchu je otevřená komunikace a sdílení zkušeností mezi členskými státy.
Alexandre Reznikow (analytický útvar MMR) ve své úvodní prezentaci na začátku druhého diskusního panelu představil výsledky regionální analýzy veřejných investic v posledních deseti letech. Zdůraznil, že regionální alokace veřejných výdajů úzce souvisí s rozvojovými trajektoriemi regionů. Veřejné výdaje mají přímý vliv na socioekonomický rozvoj regionů, například skrz investice do infrastruktury nebo veřejných služeb. Zároveň upozornil, že míra rozvoje regionu může ovlivnit schopnost čerpat veřejné prostředky, což je patrné zejména ve slabších regionech s nižší absorpční kapacitou. Reznikow prezentoval výsledky analýzy, která ukazuje, jaké typy výdajů byly alokovány do různých typů regionů podle jejich úrovně rozvoje. Zdůraznil význam sledování těchto údajů pro lepší cílení omezených finančních zdrojů a vyhodnocení jejich dopadu. Upozornil také na rozkoly mezi cíli regionální politiky a cíli jednotlivých sektorových politik, které mohou vést k neefektivnímu rozdělování prostředků.
V následné debatě panelisté Martin Pělucha (VŠE Praha), Jan Píša (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem) a Ondřej Slach (Ostravská univerzita) rozvíjeli témata prezentovaná Reznikowem. Diskutovali, zda se v Česku daří cílit veřejné výdaje do zaostalých regionů a jaké jsou hlavní překážky efektivního využití investic. Zaznělo, že kvalita dat není vždy dostatečná pro použití nejvhodnějších analytických metod, což vyžaduje kombinaci kvantitativních a kvalitativních přístupů.
Zvláštní pozornost byla věnována vlivu absorpční kapacity slabších regionů na efektivitu investic. Panelisté analyzovali, zda se daří cílit veřejné výdaje do zaostalých regionů a jaké typy výdajů byly alokovány dle úrovně rozvoje. Diskuse se věnovala rozporům mezi cíli regionální politiky a sektorových politik, potřebě lepšího sladění a využití dat pro strategické řízení. Panelisté sdíleli zkušenosti s využitím ekonometrických metod, geograficky vážené regrese a vizualizace dat, upozornili na limity dat a nutnost hledat alternativní postupy tam, kde data nejsou dostatečně kvalitní.
V diskusi byla věnována pozornost také motivaci lokálních aktérů ke změnám, bariérám v transformaci regionů a významu spolupráce mezi akademickou sférou, státní správou a místními aktéry. Panelisté se shodli, že úspěšná regionální politika vyžaduje nejen kvalitní analytické nástroje, ale také schopnost zapojit různé typy aktérů a překonávat institucionální bariéry. Zaznělo, že sledování regionálních dat a jejich správná interpretace může významně přispět k lepšímu cílení veřejných výdajů a efektivnějšímu rozvoji regionů.
Celkově druhý diskusní panel potvrdil, že pro efektivní podporu konkurenceschopnosti a konvergence je klíčové nejen sledovat a analyzovat data, ale také aktivně pracovat s motivacemi a bariérami na místní úrovni a podporovat spolupráci mezi různými sektory a institucemi.
Odpolední blok konference v hlavním sále byl zaměřen na sdílení zahraničních zkušeností a inovativních přístupů v oblasti evaluací veřejných politik, zejména v kontextu fondů EU, státního rozpočtu a využití nových technologií. Po úvodním přivítání a představení programu následovala prezentace Enrica Pesaresiho z Evropské komise (DG REGIO), který představil výsledky ex post a střednědobého hodnocení fondů EU za období 2014–2020 a 2021–2027. Zaměřil se na metodologii hodnocení, která zahrnovala makroekonomické modelování, kontrafaktuální analýzy a využití dat z členských států. Výsledky ukázaly pozitivní dopad fondů na HDP a zaměstnanost, avšak také nerovnoměrné dopady mezi regiony, přičemž klíčovým faktorem úspěšnosti byla administrativní kapacita a institucionální prostředí. Pesaresi zdůraznil potřebu lepšího reportingu a využití detailních projektových dat pro další zlepšení evaluací.
Následovala prezentace Miryam Vahtry z Ministerstva financí Estonska, která představila estonský systém propojující výsledky evaluací s rozpočtovým procesem a politickými rozhodnutími. V Estonsku existuje jednotný národní evaluační plán, který zahrnuje jak evaluace EU fondů, tak národních programů. Výsledky evaluací jsou systematicky využívány při přípravě státního rozpočtu a výběru reforem a investic. Klíčová je harmonizace práce mezi ministerstvy, sdílení dat a pravidelná aktualizace výsledků na interním webu. Významnou roli hrají také spending reviews a spolupráce mezi strategickými a evaluačními týmy.
Mariana Pereira-Lopez ze Světové banky prezentovala dvě randomizované kontrolované studie realizované v České republice, konkrétně v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. První studie se zaměřila na podporu adopce umělé inteligence v malých a středních firmách prostřednictvím workshopů a peer learningu, druhá na rozvoj podnikatelských dovedností začínajících podnikatelů. Obě intervence prokázaly měřitelné krátkodobé přínosy v oblasti inovací, růstu a změny podnikatelského myšlení. Programy byly nákladově efektivní a škálovatelné, s potenciálem pro širší využití v přechodových regionech.
Polská expertka Marlena Stępień z Ministerstva fondů a regionální politiky sdílela zkušenosti s využitím generativní umělé inteligence při návrhu evaluace implementace principu partnerství v období 2021–2027. Popsala proces zapojení stakeholderů, sběru více než 500 podnětů a jejich zpracování pomocí nástrojů ChatGPT a Google Notebook LM. AI výrazně urychlila syntézu a strukturování dat, ale klíčová zůstala lidská supervize, metodologické znalosti a kritické myšlení. Výsledkem byl efektivní návrh zadání evaluace, který stakeholdery hodnotili pozitivně. Marlena zdůraznila potřebu rozvíjet technologické dovednosti evaluátorů a transparentnost při využívání AI v evaluacích.
V závěru bloku vystoupila Anna Pasková z Ministerstva životního prostředí ČR, která se zaměřila na strategické řízení a environmentální politiku v ČR. Zdůraznila význam souladu s globálními cíli, posilování rozvojové spolupráce a klimatické odolnosti, otázky koherence politik a potřebu efektivního monitoringu a evaluace v oblasti životního prostředí.
V průběhu celého bloku probíhala diskuse s účastníky, kteří se ptali na konkrétní aspekty evaluací, využití AI, zapojení stakeholderů a propojení evaluací s rozpočtovým procesem. Byly sdíleny zkušenosti s překonáváním výzev při harmonizaci evaluací napříč ministerstvy a s využitím výsledků pro strategické rozhodování. Odpolední blok tak přinesl inspiraci v oblasti inovativních přístupů k evaluacím, využití nových technologií, propojování evaluací s rozpočtovým a strategickým řízením a posilování mezinárodní spolupráce.
Paralelní blok zaměřený na inspiraci z ČR, nabídl prezentace výsledků evaluací Michala Kvasničky a Jana Prančla (MŠMT ČR), Martina Dytrycha (MPSV ČR) a Léona Kamenického (Univerzita Karlova).
Zástupci MŠMT Michal Kvasnička a Jan Prančl představili výsledky evaluace výzvy Akční plánování v území – MAP. Hlavním tématem byla podpora společného plánování a spolupráce mezi zřizovateli, školami a dalšími aktéry ve vzdělávání na místní úrovni. Cílem bylo umožnit řešení místně specifických problémů a potřeb ve vzdělávání, včetně snižování sociálního vyloučení v územích se znevýhodněnými lokalitami. Výzva podpořila také implementaci konkrétních intervencí, které vedly ke zlepšení kvality vzdělávání v mateřských a základních školách. Evaluace ukázala, že MAP má nezastupitelnou roli v propojování aktérů ve vzdělávání, zlepšuje komunikaci, spolupráci a sdílení dobré praxe v územích. Pozitivní dopad byl patrný u vzdělávacích aktivit pro děti i pedagogy, vznikaly funkční sítě na regionální úrovni. Zároveň byla diskutována administrativní zátěž, slabší zapojení rodičů a nejistá udržitelnost projektu v budoucnu. Evaluace kombinovala kvantitativní i kvalitativní metody, včetně využití AI pro syntézu dat, a zahrnovala všechny realizované projekty bez kontrolní skupiny.
Prezentace Martina Dytrycha z MPSV se zaměřila na téma „Sociální práce s návratností: Data mluví jasně“. Byla představena analýza STEM pro MPSV, která ukázala, že včasná a kvalitní sociální práce má nejen lidský, ale i ekonomický přínos. Každá včasná a kvalitní intervence sociálního pracovníka přináší výrazné úspory veřejných financí a zároveň zvyšuje kvalitu života lidí v ohrožených situacích. Výzkum pracoval se třemi detailně rozpracovanými modelovými kazuistikami založenými na skutečných případech z praxe: matka samoživitelka v bytové nouzi, seniorka se závislostí na lécích a ztrátou schopnosti sebeobsluhy, muž se zdravotním postižením po ztrátě blízké pečující osoby. U každé kazuistiky byly popsány tři scénáře: včasná a kvalitní sociální práce, opožděná intervence a úplná absence zásahu. Dopady těchto scénářů byly detailně popsány a monetizovány, výsledky otevírají diskuzi o nastavení financování a podpory sociální práce tak, aby se pomoc dostala k lidem včas a stát nemusel řešit následky.
Léon Kamenický z Univerzity Karlovy se zabýval regionálním rozměrem dopadů fondů EU na základě aplikovaného výzkumu. Projekt využíval rozsáhlá data o finanční podpoře podnikatelských subjektů, což umožnilo sledovat dlouhodobé trendy a konzistenci v tematických prioritách. Výzkumný přístup byl flexibilní, umožňoval upravovat postupy při zachování hlavního cíle a kladl důraz na silnější teritoriální rozměr – data o podpoře byla agregována na úroveň obcí, ORP či krajů, rozkládána do časových řad podle roku realizace a tříděna podle tematických oblastí. Byly testovány alternativní statistické metody, například panelová regrese a geograficky vážená regrese (GWR), s ohledem na analytickou hloubku a limity dostupných dat. Výzkum ukázal, že i přes nedostatečnou kvalitu některých dat lze pracovat s alternativními postupy a vytvářet zajímavé proměnné z omezeně dostupných zdrojů. Na konkrétních příkladech byla prezentována vizualizace dat pomocí ArcGIS a aplikace ekonometrických metod, které se v českém prostředí evaluací dopadů fondů EU zatím využívají jen omezeně.
Součástí programu evaluační konference byl také workshop „Strategický foresight & evaluace“, který vedli Lucie Jungwiertová a Pavel Hanosek (České priority). Workshop se věnoval možnostem využití strategického foresightu v evaluačním procesu, kombinaci metod ex-ante, mid-term a foresightu, diskusi o překryvech a rozdílech mezi metodami. Účastníci sdíleli praktické zkušenosti s predikcemi budoucího vývoje a diskutovali, jak foresight může pomoci včas identifikovat nové trendy a rizika.
Konferenci uzavřela neformální diskuse a networking. Hlavními závěry byly důraz na kvalitu dat, inovativní metody, zapojení stakeholderů, rovnováhu mezi kontrolou a důvěrou a příležitost ke zjednodušení a lepšímu sladění priorit díky novému výkonnostnímu rámci EU. Evaluace a výkonnostní rámec byly označeny za zásadní pro efektivní využití fondů, využití AI je slibné, ale klíčová zůstává lidská expertiza. Strategický foresight posiluje robustnost politik vůči budoucím trendům a pro efektivní kohezní politiku je nutné propojit evaluace s rozpočtovým procesem a politickými debatami.
Přehled všech relevantních materiálů