Analýza opatření reagujících na pandemii COVID-19

Pozitivní vliv analyzovaných protikrizových programů (prozatím) nelze jednoznačně statisticky potvrdit. Metodou kontrafaktuální dopadové analýzy nebyl změřen statisticky významný efekt podpory na přežití podpořených podniků a zachování zaměstnanosti. Důvody tohoto neprůkazného výsledku jsou především krátký odstup od analýzy a krátké období, po které byl efekt měřen. Je tedy pravděpodobné, že statisticky významný efekt se projeví až v delším časovém horizontu. Co se týče analýzy přežití, velký vliv hrálo moratorium na insolvence, které bylo vyhlášeno v první fázi pandemické krize. Obecným trendem, který lze pozorovat, je zvyšování podílu malých podniků a mikropodniků v čase na celkovém počtu podpořených subjektů. Lze rovněž pozorovat, že postupem času dochází k výraznému zvyšování podílu fyzických osob na úkor právnických osob. Podpora byla poskytována plošně, nesměřovala ve výrazně vyšší míře do nejvíce zasažených ekonomických odvětví. Dle realizovaných analýz nelze pozorovat, že by analyzované programy ve výrazně vyšší míře podporovaly odvětví, která byla nejvíce zasažena pandemickou krizí. Celkově byly zvoleny vhodné typy podpory, avšak rizikem je příliš dlouhá záchranná fáze plošné, nezacílené podpory na úkor investic do restrukturalizace ekonomiky (směrem k zelené a digitální transformaci). Forma podpory v kontextu protipandemických opatření, která spočívá především v kombinaci (kompenzačních ? nevratných) nástrojů podporujících zachování pracovních míst a nástrojů na podporu likvidity zasažených firem (formou vratné podpory, především ve formě záruk; v některých případech ale také v kombinaci s nevratnými úvěry podmíněnými splněním klíčových podmínek, především zachování zaměstnanosti) s cílem zabránit vlně bankrotů způsobených chybějící likviditou, je v mezinárodním kontextu typická a byla (s dílčími odlišnostmi ve způsobu administrativního řešení podpory i konkrétních podmínek) implementována v řadě dalších států.