19. 6. 2023
V novém programovém období evropských fondů 2021–2027 bylo zatím schváleno 7 056 projektů v hodnotě 55,6 miliard korun. Z nich bylo 9,2 miliard oprávněným příjemcům proplaceno. Česká republika již Evropskou komisi zažádala o platbu 134 milionů korun. Na svém jednání na Ministerstvu pro místní rozvoj o tom 19. června informovala Rada pro evropské fondy. Druhá část jednání se týkala nadcházejícího českého předsednictví zemí Visegrádské skupiny.
„S potěšením jsme prezentovali informace o úspěšném startu čerpání z evropských fondů v aktuálním programovém období 2021–2027. Došlo již také k odeslání prvních žádostí o platbu Evropské komisi v hodnotě 134 milionů korun. Ve srovnání se začátkem období 2014–2020 máme tedy rychlejší start, a to i přes zpoždění při vyjednávání legislativy na evropské úrovni,“ uvedl Stanislav Schneidr, vrchní ředitel sekce koordinace evropských fondů, mezinárodních vztahů a cestovního ruchu.
„Jestliže ve srovnatelném časovém rozpětí byly v předchozím období proplaceny příjemcům 3 miliardy korun, nyní je to třikrát více – 9,2 miliard korun. Schválených projektů v realizaci je za 55,6 miliard korun oproti 30,1 miliardám korun v období 2014–2020,“ dodal Schneidr.
Jednání se věnovalo i ukončování programového období 2014–2020, v němž je třeba dokončit a vyúčtovat všechny zbývající projekty do konce letošního roku. Celkem bylo příjemcům proplaceno již 590,6 miliard korun, což představuje 91 % z celkové částky 649 miliard korun, které měla České republika z evropských fondů politiky soudržnosti v tomto období k dispozici. Více aktuálních informací o stavu čerpání z fondů EU naleznete na webu
www.dotaceEU.cz.
Další část jednání Rady se týkala příprav českého předsednictví zemí Visegrádské skupiny, které začne 1. července 2023 a potrvá do 30. června 2024. Ministerstvo pro místní rozvoj jako národní koordinátor plánuje uspořádat expertní workshopy a jednání nejvyšších politických představitelů zemí zabývajících se politikou soudržnosti a regionálním rozvojem. Cílem v oblasti politiky soudržnosti je vést politickou diskuzi o jejím budoucím směřování a zapojit do ní více členských států. MMR tak spolupracuje s partnery z rozšířeného formátu V4+4+3, který zahrnuje země Pobaltí a Balkánu.