21. 9. 2022
Občanům se zlepšil přístup k digitálním službám státu díky finančním prostředkům z fondů EU. Přispěly také například k vyšší odolnosti nemocnic vůči kybernetickým hrozbám. Rozšíření vysokorychlostního internetu naopak očekávané cíle nenaplní. Tyto poznatky vyplynuly z Výsledkové evaluace Dohody o partnerství pro programové období 2014-2020 se zaměřením na tematický cíl 2 – „Zlepšení přístupu k ICT, využití a kvality ICT“, kterou ukončila Evaluační jednotka Národního orgánu koordinace na Ministerstvu pro místní rozvoj.
Prostředky pro oblast ICT představují 3,5 % celkové alokace fondů EU a směřovaly zejména na digitalizaci podniků, elektronizaci veřejné správy a velmi omezeně také na rozvoj vysokorychlostního internetu. Bez nich by vzrostla zátěž státního rozpočtu na položky počítačové techniky a vybavení o více než 4 %.
Digitalizace podniků přinesla nové informační systémy a softwarová řešení. Z fondů EU bylo
celkem pořízeno 641 informačních systémů, což výrazně zvýšilo nabídku digitálních služeb pro podniky. Bez této finanční podpory by velká část podpořených firem nabídku svých digitálních služeb nerozšiřovala. Dále bylo
vybudováno a modernizováno 52 datových center. Ta jsou využívána např. k pronájmu výpočetního výkonu, poskytování služeb datové bezpečnosti nebo poskytování cloudových služeb. Tato oblast včetně cloud computingu roste. Díky evropským dotacím se zvýšila nabídka těchto řešení, která společně s komerčními aktivitami přispěla ke zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií.
Elektronizace veřejné správy za uplynulé programové období výrazně pokročila. Byla digitalizována řada veřejných služeb a zároveň se
zvýšilo využívání online služeb občany. Evropské prostředky k digitalizaci veřejné správy přispěly např. rozvojem některých základních stavebních kamenů eGovernmentu nebo spuštěním Portálu občana. Významnější vliv lze ale přičíst dalším faktorům, jako je přijetí Zákona o právu na digitální služby a zejména spuštění tzv. bankovní identity, která zjednodušila přístup k digitálním službám státu širšímu okruhu občanů. Výraznější pokrok byl také učiněn ve zvýšení kybernetické bezpečnosti nemocnic, kam směřovala velká část finančních prostředků.
I bez dosavadního přispění fondů EU dosáhlo pokrytí vysokorychlostním internetem v roce 2021 celkem 92,6 % území České republiky. Předpokládaný dotační příspěvek by tak měl dopomoci k dalšímu pokrytí 1,4 % území České republiky, a to výhradně v oblastech, kde není o rozšiřování pokrytí internetem komerční zájem. Z tohoto pohledu je tak vliv evropských fondů v oblasti rozšiřování pokrytí území vysokorychlostním internetem spíše zanedbatelný.
Výstupy nejen z této fáze evaluace, jsou k dispozici v
knihovně evaluací na webu dotaceEU.cz.