Rekultivace skládky TKO Fučínov

Informace o projektu

Předmětem podpory byla rekultivace skládky TKO Fučínov, která se nachází v k.ú. Hošťálková. Skládka sloužila přibližně od 50. let minulého století pro odstraňování komunálních odpadů. V průběhu provozu skládky bylo ovšem navezeno i značné množství průmyslových a nebezpečných odpadů. Plocha určená k rekultivaci skládky je cca 17400 m2, vlastní objem skládky je cca 13700 m3. V roce 2004 a 2005 byl proveden hydrogeologický průzkum, který prokázal značnou kontaminaci skládky a okolí. Jednalo se zejména o kontaminaci ropnými látkami charakteru NEL a kovy Cr, Ni, u kterých byly překročeny ukazatele sanačního kriteria C a u kovu Cd sanační kritérium A dle Metodického pokynu MŽP z roku 1996 v sušině vzorků odebraných ze skládky a v sedimentu potoka,který skládkou prochází. V povrchové vodě (potok) pod skládkou bylo zjištěno u ukazatele NEL překročení limitu pro povrchové vody dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Na základě hydrogeologického průzkumu byl zpracován projekt rekultivace skládky, který spočíval v odtěžení nadloží na mezideponii, odtěžení veškerých nebezpečných odpadů, jejich úprava a odstranění v příslušném zařízení pro nakládání s odpady s následnými terénními úpravami vč. biologické rekultivace. V roce 2007 byla v zájmové oblasti provedena analýza rizika. Navržený rozsah průzkumných prací navazoval na předchozí geologické práce na lokalitě (AZ GEO s r.o., 2004 - 2005). Nejvýznamnější kontaminace byla předchozími průzkumy ověřena v nesaturované zóně vlastního tělesa skládky.Těžiště průzkumných prací proto spočívalo v ověření možnosti migrace kontaminantů mimo těleso nezabezpečené skládky. V rámci analýzy rizika byla v podzemní vodě ověřena významná přítomnost NEL překračující jak hodnoty vyhlášky č.252/2004 Sb. pro pitnou vodu, tak kritérium C MP MŽP. Dle vyhodnocení popsaného v analýze rizika představovala ověřená úroveň a rozsah zjištěného znečištění na lokalitě zdravotní rizika a rovněž ekologická rizika, zejména pro vodní a na vodu vázané ekosystémy bezejmenné povrchové. Protože zjištěná ekologická zátěž představovala významná zdravotní i ekologická rizika, lze hovořit o "havarijním stavu", který vyžadoval akutní řešení v podobě výše uvedeného sanačního zásahu.