21. 6. 2018
Červnový již třetí Kulatý stůl k budoucnosti politiky soudržnosti pořádaný v pátek 15. června Ministerstvem pro místní rozvoj se nesl v duchu představení návrhů nařízení podstatných pro čerpání z Evropských fondů pro období 2021-2027. Navázal tak na Kulatý stůl pořádaný v březnu, jehož hlavním tématem byly priority ČR pro toto období a lednovou konferenci v Bruselu, kde zástupci ČR prezentovali národní pozici. Mimo pozvaných významných představitelů Evropské komise se již tradičně jednání účastnili zástupci odborné veřejnosti ze státní, neziskové, akademické i soukromé sféry.
Nový rozpočet pro Evropu
Na začátku června představila Evropská komise návrh rozpočtu, tzv. víceletého finančního rámce, pro příští programové období. Pro celou Evropskou unii by měl dosáhnout výše 1 135 mld. EUR. I přesto, že z Evropské unie vystoupí významný plátce do evropského rozpočtu – Velká Británie – je s přihlédnutím k inflaci zachována podobná celková výše rozpočtu jako v současném období 2014-2020. Nový návrh rozpočtu počítá pro politiku soudržnosti se zhruba 7% poklesem oproti současnému období.
„Dobrou zprávou je,“ podotkla náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Olga Letáčková,
„že prostředky pro politiku soudržnosti nejsou kráceny tak moc, jak se původně očekávalo.“
Financování pro ČR?
Návrhy nařízení pro evropské fondy, které byly postupně vydávány až do poloviny června, přinesly nový způsob výpočtu prostředků, které připadnou jednotlivým státům. Přestože dominantním indikátorem pro výpočet bude stále výše HDP na obyvatele, brány v úvahu jsou i další parametry, jako je nezaměstnanost (zejména mladých), migrace, chudoba, klimatické změny apod. V případně jejich uplatnění se pro ČR může jednat až o 24% pokles na 17,8 mld. EUR ze současných necelých 24 mld. EUR (ve stálých cenách). Pokud očistíme částku od vlivu inflace, mohlo by se reálně jednat zhruba o 20,1 mld. EUR, tedy přibližně o 13% pokles (tj. v běžných cenách).
„Budeme se s Evropskou komisí snažit vyjednat úpravu záchranné sítě – nástroje, díky kterému členské státy nemohou přijít oproti předchozímu období o alokaci menší než je tato záchranná síť. Česká republika je spolu s dalšími převážně východními státy – jako je Maďarsko, Litva, Estonsko, Malta, Polsko nebo Slovensko – blízko limitní hranici záchranné sítě. Ve spolupráci s nimi budeme usilovat o úpravu, abychom mohli získat více prostředků z evropského rozpočtu,“ podotkla Olga Letáčková. Rozdílem je, že Česká republika se stává přechodným regionem, tudíž více vyspělým než tomu bylo v předchozí období, a proto i výše prostředků a některá pravidla budou pro ČR striktnější než pro méně rozvinuté regiony.
Zjednodušení auditu i pravidel
Evropská komise na 3. Kulatém stolu představila zjednodušení pravidel politiky soudržnosti, která se do návrhu dostala i díky iniciativě Česká republiky, jež je aktivně na evropské úrovni prosazovala od začátku příprav nového období. Konkrétně má dojít ke snížení počtu auditů – díky tomu již nebude docházet k tomu, aby na jednom projektu proběhlo několik překrývajících se kontrol/auditů. V příštím programovém období by měl na každý projekt přijít pouze jeden audit. Dalším zjednodušením v příštím období bude v podobě úpravy pravidel pro jednotlivé fondy, z nichž členské státy čerpají prostředky pro své projekty – pro všechny fondy by nově měla existovat pouze jedna sada pravidel, která výrazně sníží administrativní zátěž a pomůže realizovat projekty financované více fondy současně. Zjednodušení přinese i větší flexibilita s nakládání s prostředky – Evropská komise navrhuje možnost přesunu až 5 % prostředků v rámci operačního programu bez nutnosti jejího schválení. Česká republika tuhle možnost vítá, ale plánuje usilovat ještě o navýšení tohoto procenta, aby členské státy mohly snadněji cílit na aktuální potřeby svých regionů.
Další kroky
K návrhům nařízení teď Česká republika bude připravovat rámcové pozice, které bude dále prosazovat doma i na evropské úrovni. K evropskému rozpočtu ji ve spolupráci s partnery připravuje Ministerstvo financí a k nařízením týkajícím se politiky soudržnosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Předloženy ke schválení by měly být během srpna. Do konce roku bude Vládě ČR také předložena první ucelená verze Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020, která bude určovat národní priority pro financování z evropských fondů.
O politice soudržnosti se bude také jednat na úrovni Rady EU. Rakousko, které se ujme jejího předsednictví v druhé polovině roku 2018, si klade za cíl dosáhnout pokroku ve shodě nad procesem programování. Jednání ale budou pokračovat i během rumunského předsednictví, které bude na to rakouské navazovat.
Bližší informace o 3. Kulatém stolu k budoucnosti politiky soudržnosti naleznete v tiskové zprávě nebo ve videu