Výsledky a budoucnost Integrovaného systému řízení rizik
11. 5. 2018
Integrovaný systém řízení rizik (ISŘR) představuje zavedený systém Národního orgánu pro koordinaci (MMR-NOK), sloužící k identifikaci a eliminaci rizik, která ovlivňují, či by mohla ovlivnit čerpání z ESI fondů v programovém období 2014-2020. Mezi hlavní přednosti systému patří fakt, že byl díky němu nastaven jednotný systém řízení rizik pro všechny programy.
Přínosy zavedení tohoto systému lze vidět vertikálně skrze celý systém implementace programů, tj. od řídících orgánů až po Evropskou komisi, nepřímo také realizace některých opatření dopadá na žadatele a příjemce
Řídicí orgány programů mají díky tomuto systému zajištěnou podporu horizontálních institucí při řešení rizik (MMR-NOK, MF-PCO, MF-AO, Rada ESIF, ostatní ministerstva), mají možnost sdílení zkušeností napříč implementační strukturou, např. mohou implementovat úspěšná opatření přijatá jiným řídicím orgánem v minulosti (např. publikování a vysvětlení změn harmonogramu výzev na webových stránkách programu).
MMR-NOK díky zavedení ISŘR získal komplexní informace o implementaci všech programů a hodnocení z různých hledisek, došlo k posílení partnerství s ostatními orgány zapojenými do implementace ESIF a vzhledem k tomu, že MMR-NOK je designačním orgánem, je systém řízení rizik důležitým nástrojem pro dohled nad plněním designačních kritérií.
Členy expertních týmů pro hodnocení rizik a Výboru pro řízení rizik jsou mimo zástupců MMR-NOK také zástupci MF-PCO, MF-AO a SZIF, kteří přispívají k hodnocení programů díky svému specifickému úhlu pohledu, a získávají tak tímto způsobem pro výkon své činnosti další relevantní informace.
Systém řízení rizik identifikuje rizika, která již nastala a snaží se odstranit jejich následky (ex-post hodnocení), také však předvídá rizika, která mohou nastat (ex-ante hodnocení), případně jsou rizika rozpoznána u některých programů a mohla by nastat i u dalších. Těmto rizikům se systém snaží předejít (prevence). Je třeba zdůraznit, že se jedná o proměnný proces, který zohledňuje fáze implementace. Logicky tedy ke konci programového období je kladen důraz na jiná rizika, než v době vyhlašování prvních výzev.
Díky této práci tak vláda ČR ale i Evropská komise získává dvakrát ročně přehledné informace o rizicích implementace a opatřeních přijatých ve všech programech ESIF v České republice (tj. jak na programové, tak na horizontální úrovni a také o stavu plnění těchto opatření).
Příklady hodnocených rizik
Příkladem ex-post hodnoceného rizika je riziko legality a správnosti výdajů vyplývající z provedených auditů operací nebo systému, v nichž jsou problematické oblasti detekovány. Toto riziko může mít různý dopad od vyměření finanční korekce až po pozastavení proplácení finančních prostředků ze strany EK.
Příkladem ex-ante hodnocení je riziko řízení úspor na projektech. I přesto, že v současné době toto riziko není relevantní, MMR-NOK ze zkušeností z předchozích období, kdy ke konci programového období mohou úspory na projektech představovat riziko nedočerpání přidělených finančních prostředků, se touto oblastí preventivně zabývá. Z toho důvodu bylo téma nastavení práce s úsporami v rámci jednotlivých programů předmětem jednání Pracovní skupiny Metodika, kde došlo k vyjasnění jednotlivých otázek a předávání know-how mezi řídícími orgány.
Příklady opatření
Příkladem opatření, která efektivně zafungovala, jsou opatření zaměřená k eliminaci finančních rizik. Již na začátku programového období 2014-2020 došlo ke zpoždění možného čerpání finančních prostředků z ESIF, a to napříč členskými státy EU. Česká republika nebyla výjimkou, všechny programy byly schváleny ze strany Evropské komise až v průběhu roku 2015. To se samozřejmě projevilo tím, že první výzvy byly vyhlašovány až v druhé polovině roku 2015 a zejména pak začátkem roku 2016. Na pomalejší rozjezd nového programového období reagoval MMR-NOK právě v rámci ISŘR nastavením plošného opatření, že všechny programy musí mít do konce roku 2016 vyhlášeny výzvy v objemu min. 70 % hlavní alokace programu. Opatření se podařilo splnit většině programů.
Proto se opatření stanovená v roce 2017 již zaměřila na další krok implementace, a to na objem finančních prostředků v právních aktech o poskytnutí/převodu podpory, kdy bylo stanoveno dosažení hranice 40 % hlavní alokace programu pod smlouvami do konce roku 2017. Měsíční finanční přehledy čerpání dokazují, že tato opatření byla úspěšná, ke dni 31. 3. 2018bylo ve stavu finanční prostředky v právních aktech o poskytnutí/převodu podpory již 52 % alokace přidělené České republice. V dalších finančních stavech však v současné době situace není moc příznivá, proto byla ze strany MMR-NOK stanovena pro rok 2018 další tři opatření zaměřující se na další stavy implementace.
Jako úspěšné se ukázalo i opatření ke zvýšení stability administrativních kapacit OP Praha – pól růstu ČR a Integrovaného regionálního operačního programu. Konkrétně rozpracování systému hodnocení zaměstnanců a na něj navázaný mechanismus odměňování, vzdělávání, motivace a kariérního postupu.
Vzhledem k tomu, že v průběhu implementace se vyskytují i rizika na horizontální úrovni, tedy rizika, která nelze zcela ovlivnit pouze z úrovně jednotlivých řídicích orgánů, ale vyžadují zapojení dalších orgánů implementační struktury, stanovuje i k nim MMR-NOK ve spolupráci s partnery opatření vedoucí k jejich eliminaci. Příkladem takovýchto opatření je pořádání seminářů k problematice veřejných zakázek, a to jak v Praze, tak v jednotlivých krajích ČR, které má velmi pozitivní ohlas.
Budoucnost ISŘR
ISŘR byl nastaven jako půlroční cyklus hodnocení rizikovosti programů, kdy výstupem bylo dvakrát ročně zařazení programů do jednotlivých kategorií rizikovosti (tzv. semafor). V rámci zjednodušování připravuje MMR-NOK úpravu tohoto cyklu. Rizikovost programů bude MMR-NOK přehodnocovat pouze jednou ročně, a to v únoru, na datech ke konci předchozího roku. Na přelomu srpna/září pak bude MMR-NOK nově hodnotit trend vývoje nejvýznamnějších rizik.
V závěru je třeba říct, že ISŘR nepředstavuje jen hodnocení rizikovosti programů, ale jedná se o celoroční komplexní činnost, která zahrnuje v prvé řadě schůzky zesíleného řízení rizik, v rámci kterých MMR-NOK ve spolupráci s řídicími orgány stanoví finální znění opatření na daný rok, jsou prodiskutována nejzávažnější rizika programu a také různá témata, která potřebují řídicí orgány řešit. Následuje sledování plnění stanovených opatření a také vyhodnocování účinnosti stanovených opatření. Pokud MMR-NOK vyhodnotí, že je to nutné, navrhuje i realokace finančních prostředků mezi programy tak, aby tyto prostředky byly efektivně a účelně využity, a tím se snaží předejít k možné ztrátě finančních prostředků na konci programového období.