Kde fondy EU pomáhají: Trasa o společné historii láká turisty na východ Česka i do Polska

Stezka byla vybudována v rámci evropského přeshraničního projektu Těšínské Slezsko – společná historie dřeva, železa a lidí, zaměřeného na využití společného potenciálu kulturního dědictví ke zvýšení turistické atraktivity a návštěvnosti této části Slezska. Vznikl přeshraniční produkt cestovního ruchu, který spolu vytvořily Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci s polským městem Wisła, které je atraktivním letoviskem v podhůří Beskyd.

„Nositelem evropského projektu je třinecká Rada rozvoje a spolupráce. Je to zájmové sdružení měst, obcí, podnikatelů a neziskových společností. Důvod našeho vzniku je úplně jasný – spojuje nás spolupráce a partnerství. Týká se to nejen cestovního ruchu. Několik let jsme například řešili projekt revitalizace řeky Olše,“ uvedla předsedkyně Regionální rady a primátorka třicetitisícového města Třince Věra Palkovská.



Spolu chytřeji
Regionální rada vznikla v roce 1991 a její členové mají jeden sdílený cíl, kterým je rozvoj východního cípu České republiky –  Českotěšínska, Třinecka a Jablunkovska. V současné době má 45 členů. Jedním z cílů Regionální rady je koordinace aktivit cestovního ruchu v oblasti Těšínské Slezsko za účelem efektivnějšího řízení turistiky v regionu. „Máme tady nádhernou přírodu, a proto Regionální rada pochopitelně podporuje cestovní ruch. Z logiky věci je Regionální rada nápomocná i při podpoře a využití turistického potenciálu. Spojení nádherné přírody a historie nám umožňuje, abychom společnými silami nabízeli návštěvu našeho regionu těm, kteří to tady neznají,“ vysvětluje Věra Palkovská.

Nová turistická trasa vybudovaná s mnohamilionovou podporou z fondů EU nabízí celkem 16 zastavení – osm na polské straně a dalších osm na české straně Těšínského Slezska. Návštěvníky provede lákavou a moderní formou společnou historií dřeva, železa a lidí. Postupně tak můžeme objevovat dřevěnou architekturu, život wisłanských horalů, kteří byli především pastevci a také bylinkáři, lesní hospodářství v Beskydech, hutnictví v Třinci a na Těšínsku anebo bydlení a změny životních podmínek pracovníků Třineckých železáren.

Celá trasa má 85 kilometrů a vede kolem beskydského horského pásma Čantoryje a Stožku po obou stranách hranice z Třince až do polské Wisły. Putování je vhodné rozdělit na více dní, protože prohlídka jednoho zastavení může trvat deset minut až dvě hodiny.

Obnovené dřevěnice
A kam konkrétně se mohou návštěvníci podívat? V České republice jsou tato zastavení: dřevěnky na Borku, Muzeum Třineckých železáren a města Třince, vápenné pece ve Vendryni, dřevěnka a dřevěný kostel v Nýdku, muzeum v Dolní Lomné, dřevěnka v Mostech u Jablunkova, opevnění Šance v Mostech u Jablunkova a Muzeum Trojmezí v Jablunkově. Na polské straně pak například Beskydské muzeum ve Wisłe, lovecký zámeček Habsburků či dřevěný kostelík u rezidence polského prezidenta na Zadnim Groniu.

Jedním z cílů projektu byla revitalizace dvou již zmíněných dřevěnic v lokalitě Třinec-Borek. „Realizace tohoto projektu nebyla vůbec jednoduchá, včetně samotné přípravy. Celková potřebná částka byla 35 milionů korun. Z toho 85 procent jsme získali z fondů EU, pět procent ze státního rozpočtu a zbývajícími deseti procenty se podílela zmiňovaná Regionální rada,“ uvedla Věra Palkovská.

Rekonstruované dřevěnky jsou přízemní roubené domy z roku 1878 a jsou zapsány na seznamu kulturních památek. V každé dřevěnce byly čtyři byty pro rodiny dělníků ze železáren. Na tehdejší dobu šlo o luxusní bydlení. K bytům patřila i zahrádka pro pěstování zeleniny a brambor a chov drobných zvířat. Dřevěnky už dávno nesloužily k trvalému bydlení a před několika lety je opustili i zahrádkáři. Domy a zahrady tak byly velmi zanedbávané a jejich záchrana přišla na poslední chvíli. V jednom z nich vznikl skanzen, který ukazuje, jak žili lidé od první republiky do 90. let 20. století.

Celý článek naleznete na stránkách Deníku.cz.

Podrobnosti k projektu: Těšínské Slezsko - společná historie dřeva, železa a lidí v Mapě projektů.