Kromě podnikatelského inkubátoru v areálu Automatických mlýnů nyní sídlí i Gočárova galerie, kterou zřizuje Pardubický kraj, a dále vzdělávací a tvůrčí instituce Sféra s Galerií města Pardubice (GAMPA), za kterými stojí magistrát Pardubic.
Historický komplex mlýnských budov, který byl v provozu více než 100 let, prošel mezi roky 2020 až 2023 transformací na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny byla Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ta koupila areál v roce 2016. Postupně do obnovy
V roce 2023 se areál otevřel veřejnosti. Poprvé v historii se lidé mohou podívat do obilného sila na pravé straně oblouku, které vlastní nadace. Zatímco v přízemí objektu je pobočka turistického informačního centra města, v horním patře vznikl multifunkční sál s terasou. V bývalé hlavní mlýnské budově působí krajská Gočárova galerie, v severní části je městské vzdělávací centrum Sféra a městská galerie GAMPA. Další veřejné prostory včetně vnitřního náměstí vybudovala taktéž nadace.
Unikátní prostory pro krajskou galerii
Část areálu Automatických mlýnů v roce 2018 koupil Pardubický kraj s jasným záměrem přestěhovat do nových prostor svou galerii. „
Východočeská galerie v Pardubicích sídlila v hospodářských budovách na pardubickém zámku, který prochází výraznou rekonstrukcí. Můj poradní sbor architektů, který tvoří Ladislav Lábus, Josef Pleskot a Petr Všetečka, nám doporučil, abychom hledali pro galerii nové umístění. A když jsme se po jednom jednání zašli podívat na brownfield ve mlýnech, padl nápad, že tady by pro ni mohlo být to pravé prostředí. To, že budovu navrhl slavný rodák z nedalekého Semína u Přelouče, bylo další přidanou hodnotou, kterou jsme po dohodě s potomky
Josefa Gočára využili i při změně názvu galerie,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.
To se psal rok 2017 a následně začala jednání o koupi budovy pro potřeby galerie. „Krajští zastupitelé nakonec našli shodu a budovu jsme o rok později koupili. Gočárova galerie představuje největší investici do kultury v historii kraje s celkovými výdaji v rámci evropského projektu ve výši přes 400 milionů korun. Z této částky kraj obdržel 127 milionů korun
z evropských zdrojů. Pardubický kraj tak pomohl zachránit národní kulturní památku Automatické mlýny, a možnost využití evropských fondů hrála určitě důležitou roli při prosazení tohoto záměru v krajském zastupitelstvu,“ vzpomíná náměstek Roman Línek.
Dále připomíná symbiózu činností v celém areálu mlýnů. „Nebyli jsme tam sami, toto místo je zajímavé tím, že tu vznikly v krátké době čtyři evropské projekty od třech investorů – kraje, města Pardubice a soukromníka. A vzniklo dílo, které má téměř miliardovou hodnotu.“
Město získalo nové vzdělávací centrum
Významnou roli v přestavbě Automatických mlýnů sehrálo i město Pardubice. To v areálu vlastní objekt, který vznikl rekonstrukcí bývalého skladu balené mouky. V jeho spodní části sídlí GAMPA a nad ní se nachází polytechnické vzdělávací centrum Sféra, které nabízí netradiční formy vzdělání a propojuje vědu, moderní technologie a tradici regionálních řemesel.
Na projektech v hodnotě 388 milionů korun se podílela dotací téměř 150 milionů korun
Evropská unie.
Vedle zmiňované Nadace Automatické mlýny, krajské Gočárovy galerie a městských zařízení Sféra a GAMPA tu mají manželé Smetanovi i další byznysové plány, do kterých patří výstavba bytových a komerčních objektů. Tato fáze má za cíl uzavřít areál z východní strany a vytvořit městskou čtvrť s občanskou vybaveností. Bude to další oživení a zatraktivnění místa, které dotváří v centru Pardubic pomyslný zlatý trojúhelník tvořený historickou památkovou rezervací s Pernštýnským náměstím, dále renesančním zámkem a třetím vrcholem, kterým jsou právě Automatické mlýny.
Celý článek naleznete na stránkách
Deníku.cz.
Podrobnosti k projektům historického komplexu Winternitzových automatických mlýnů v
Mapě projektů.