Kde fondy EU pomáhají: Farma, pila a bioplynka v jednom. Areál na Jihlavsku si vyrábí elektřinu i teplo

U zrodu farmy stál na začátku 90. let minulého století Petr Duben starší, který ji dnes vede se svým synem Petrem Dubnem mladším. „Já jsem původně nezačínal podnikat v zemědělství. To přišlo až časem,“ popisuje Petr Duben starší začátky a dodává: „Za to, že dnes máme tuto farmu, vděčím svým rodičům. Převzal jsem prvních 12 hektarů půdy. Tyto polnosti vlastnila naše rodina v rámci přídělů po odchodu Němců. My jsme vždycky měli zvířata, o která se bylo třeba starat, krávy, ovce a další. Takže já v tom vlastně pokračuji, jen na jiné úrovni.“.

Areál Farmy Duben sice leží na okraji obce, ale určitě ho nepřehlédnete. Podél obecní silnice jej vroubí masivní, ale velmi pěkná kamenná zeď. Vypadá skoro jako zámecká. „Tu jsme postavili z kamení z našich polí,“ usmívá se Petr Duben mladší. „Roky se nám tady hromadilo, a pak se objevil nápad postavit zeď, která nás oddělí od cesty. Jsou v ní i dvě kované brány s naším znakem,“ popisuje dále.

Dílo uměleckých kovářů připomíná, v čem členové rodiny podnikají a co je jejich zálibou. „Daňčí parohy jsou odkazem na chov těchto zvířat, kaplička připomíná objekt, který obnovil můj otec ve Stříbrném dvoře nedaleko Jihlavy, a ryby to, že byly jeho velkým koníčkem, stejně tak jako myslivost. K farmě patří i několik rybníků ve Ždírci,“ popisuje Petr Duben starší.

Uspěli s atypickými obalovými materiály
Po roce 2009 padlo rozhodnutí, rozšířit podnikání farmy o pilu, kterou představuje mladší z Dubnů. Stojí zde tři haly, ve kterých se zpracovává dřevo, a to se pak proměňuje na hotové výrobky. „Dnes se specializujeme na výrobu atypických jednorázových obalů. Zpočátku jsme byli v regionu jedním z mála producentů a doslova jsme se nezastavili. Ale dnes už je to jiné,“ přibližuje Petr Duben mladší.

„Přijdou za námi z nějaké firmy a řeknou, že chtějí paletu podélnou menší nebo větší než standardní míry, a my to umíme udělat. Máme už své stálé odběratele,“ říká Petr Duben mladší. Výroba palet na míru je z velké části ruční záležitostí a zaměstnává několik pracovníků firmy.

Další klad jejich pily je v tom, že disponuje rozsáhlými skladovými prostory. Mnoho firem je totiž nemá a oni jim dokážou navážet potřebné obaly dle jejich denní potřeby. „Teď jsme tu na konci týdne a máme tady prázdno. Zákazníkům jsme objednané obaly již zavezli, aby pokryli další výrobu. My je vyrobíme a ony tady na ně čekají, až si je objednají, a my je zavezeme,“ říká.

Piliny jsou užitečným odpadem
Součástí pilařského provozu je i moderní odsávání pilin. I to vzniklo s přispěním fondů EU. Díky tomuto projektu už piliny nekončí jako odpad, ale výkonný vysavač je shromažďuje do velkého kontejneru. Ten si odváží výrobce nábytkových desek z nedaleké Jihlavy. „Mohli bychom z nich třeba dělat pelety, ale v tom množství, které máme, se to nevyplatí. Toto využití je optimální,“ říká Petr Duben mladší.

Po prohlídce pily ukazuje můj průvodce další jejich chloubu, a to kravín. Je v něm dnes 70 zvířat. „Chováme jen masné plemeno Aberdeen angus. Pasou se tady na našich pozemcích. Odbyt na toto maso je dobrý,“ pochvaluje si mladý farmář. Současně má ale obavy o budoucnost, ze smlouvy EU se zeměmi Mercosuru. Potom by se podle něj mohlo stát, že budeme zaplaveni levným hovězím masem a to tuzemské by se mohlo stát neprodejným.

Petr Duben mladší vystudoval Střední zemědělskou školu v Kamenici nad Lipou na Vysočině. Dodržuje rodinnou tradici, ale připouští, že dnes zemědělství mladé lidi příliš neláká. „Ve třídě nás na škole bylo 17, v zemědělství dnes děláme tři. Upřímně, kdybychom to neměli doma, tak bych asi taky dělal něco jiného,“ dodává svou praktickou zkušenost.

I když se farma chlubí svou pilou, stále většinu obratu zajišťuje zemědělství. Velký význam pro jejich podnikání má bioplynová stanice. A to i pro pilařskou výrobu. „Samotná pila má velkou spotřebu energie. Navíc spotřebovává odpadní teplo na sušení dřeva. Část tepla se spotřebuje v zemědělské činnosti.  Třeba na sušení obilí a vytápění opravářských dílen,“ popisuje Petr Duben mladší.

Celý článek a rozhovor s Petrem Dubnem starším naleznete na stránkách Deniku.cz.