Kde fondy EU pomáhají: Pražská energetika rozšířila síť dobíjecích stanic pro elektromobily. Pomohla EU

Velký krok dopředu udělala PRE v letech 2018–2022, kdy uskutečnila projekt páteřní sítě. „V rámci projektu bylo vybudováno 125 rychlodobíjecích stanic rovnoměrně rozmístěných po celé republice,“ popisuje Adam Čečák, vedoucí oddělení Realizace projektů a Emobility v PRE. Zvyšování počtu rychlodobíjecích stanic je zásadní pro rozvoj elektromobility v celé České republice. Bez nich se nemůže zvyšovat počet těchto ekologických aut u nás.

„Celý dotační titul byl koncipován tak, aby zvýšil rovnoměrnost pokrytí rychlodobíjecí infrastruktury, která v ČR chybí. V rámci projektu bylo území ČR rozděleno do padesáti oblastí, přičemž každá obvykle pokrývala jeden až dva okresy, a do každé oblasti měl dotovaný subjekt povinnost umístit dvě až tři rychlodobíjecí stanice,“ dodává Čečák.

Vytvoření podpořené Páteřní sítě PRE stálo více než 173 milionů korun, evropská dotace činila přes 78 milionů. Vybudování sítě rychlých nabíječek je nutným předpokladem rozvoje elektromobility. Bez dostatečného počtu elektromobilů se investice do dobíjecí infrastruktury příliš nevyplácejí. Na druhou stranu bez rozsáhlé sítě dobíječek lidé i firmy velice zvažují investici do případného nákupu elektromobilu.



„Dotace do infrastruktury pomohly „rozseknout“ tento bezvýsledný cyklus a zcela určitě urychlily rozvoj dobíjecí sítě, která by se bez dotačních pobídek pravděpodobně rozšiřovala značně pozvolným tempem,“ chválí evropskou pomoc vedoucí sekce Emobility v PRE Libor Hladík.

Většina nákladů v projektu byla spojena především s nákupem vlastní technologie dobíjecích stanic a se souvisejícími stavebními a elektromontážními pracemi. Vedle toho vznikly další potřebné technologické celky, jako jsou například trafostanice a rozvaděče.

Stavět nebylo vůbec jednoduché
Zajištění výstavby dobíjecích stanic nebylo úplně snadné. Každá dobíječka představuje v podstatě většinou dvě stavby, jelikož paralelně s dobíjecí stanicí vzniká i přípojka místně příslušného distributora, aby bylo umožněno zapojení stanice k síti. „Bylo třeba zajistit nezbytné majetkoprávní tituly a věcná břemena, dále souhlasy dotčených orgánů. Toto paralelně muselo být zajištěno i u stavby distributora. Tato fáze projektování a projednání zabrala většinou zhruba osmdesát procent z harmonogramu. Samotná výstavba už bývá poměrně rychlejší záležitost,“ popisuje dění Václav Járka, vedoucí oddělení Rozvoje Emobility.

Nejtěžší při realizaci projektu podle Adama Čečáka byla rozdílnost v postupu jednotlivých úřadů. „Vzhledem k dislokaci projektu na celou ČR jsme si rozdílného výkladu legislativy a metodických postupů užili poměrně hodně. Pro každý úřad musel být projekt připravován do určité míry individuálně, což je spousta času navíc. Ne vždy se časově sešlo povolování a stavba distributora a vznik samotných dobíjecích stanic. Často jsme čekali na připojení dobíjecí stanice, která už mohla sloužit svému účelu.“

Kvalitnější služby pro zákazníky
Zároveň se povolování odehrávalo v době vrcholícího covidu, kdy se běžné lhůty protahovaly o celé měsíce, protože příslušní pracovníci úřadů byli dlouhé měsíce nepřítomní, ať už v karanténě, nebo v léčení. „Z dnešního pohledu už toto působí poněkud surreálně, ale v té době byl celý stavební a povolovací proces znatelně ochromen,“ podotýká Václav Járka.

Po realizaci základní fáze projektu Páteřní síť PRE se společnost dále zaměřuje na zvyšování dostupného výkonu a tím na zkvalitnění služby v lokalitách, kde je patrný větší zájem zákazníků. Zároveň na projekt navázali a neustále připravují další a další dobíjecí lokality. „Aktuálně provozujeme v rámci sítě PREpoint 704 dobíjecích stanic. Předpokládáme, že dobíjecí síť PREpoint bude do roku 2030 zahrnovat řádově tisíce dobíjecích bodů,“ věří Adam Čečák.

I přes mnohé peripetie jsou v PRE v této oblasti spokojeni. „Spokojenost určitě převažuje, ale v této dynamicky se měnící oblasti je stále co vyvíjet a vylepšovat. To, co bylo dříve standardem, již za rok dva neplatí a stále je třeba posouvat se vpřed a přizpůsobovat se technologickému pokroku,“ dodává Václav Jarka.

Celý článek naleznete na stránkách Deníku.cz.

Podrobnosti k projektům příjemce: "Páteřní síť PRE" v Mapě projektů.