Kde fondy EU pomáhají: V Brně separuje odpad unikátní linka. Stroje samy roztřídí plast, papír i kovy

Jihomoravská metropole je městem, kde směsný komunální odpad obvykle nekončí na skládkách. Navíc zde provozují nejmodernější třídicí provoz, který dokáže oddělit téměř veškerý odpad, který obyvatelé Brna a okolí dají do nádob na papír a plasty.

Vybudování speciální třídicí linky v brněnských Židenicích umožnil projekt za více než 200 milionů korun spolufinancovaný z fondů EU sumou přesahující 50 milionů korun.

Moderní provoz stojí pod brněnskou Stránskou skálou, a na první pohled byste neřekli, že v něm končí tisíce tun odpadu. „Na dvě směny zde pracuje 24 našich zaměstnanců, kteří ročně vytřídí 15 tisíc tun odpadu,“ představuje provoz jeho vedoucí Pavel Antl.

Nová hala je 66 metrů dlouhá, 32 metrů široká a je plná nových technologií. Ještě venku se sype obsah žlutých popelnic do zásobníku, kde první ze strojů odpad rozmělňuje a rovnoměrně dávkuje po dopravníku do haly.



Lidé jen kontrolují
Celý běh separačního zařízení řídí samozřejmě počítače. Jeho základem je pak sofistikovaná optika. „Ta je kalibrovaná na určitý druh materiálu jak barevně, tak tvarově. Když uvidí například zelenou PET láhev, pustí silný proud vzduchu, který ji odfoukne do zásobníku,“ popisuje Pavel Antl. Když je zásobník plný, tak se vše slisuje do balíku.

Zaměstnanci jsou ti, kteří běh linky především kontrolují. Na začátku vybírají, co na linku nepatří a mohlo by ji poškodit. Jde o různě velké či dlouhé kusy. V případě problému linku i zastaví.

V dalším kroku se už o vše starají optika a stroje. Lidé přijdou na řadu až v okamžiku, kdy se vyseparované plasty dotřiďují. „Role našich zaměstnanců se zcela obrátila. Dříve museli cíleně a rychle vybírat určitý druh plastu. Nyní jen kontrolují, jak pracuje automatika, a odstraňují jen to, co do dané komodity nepatří,“ ukazuje Pavel Antl.

Součástí linky je místnost, kde pracuje asi desítka lidí, kteří občas sáhnou na pásy a vyhodí z nich nevytříděný materiál. Výrazně se díky tomu zvýšila i čistota a kvalita pracovního prostředí. „Podařilo se nám tady vytvořit dobrý kolektiv zaměstnanců, a to je důležité pro každý projekt. Máme velice nízkou fluktuaci. Lidé, kteří pracovali dříve na ručním třídění, to oceňují, a podařilo se nám vytvořit i druhou směnu,“ uzavírá Pavel Antl.

A dodává, že v případě potřeby by linka mohla pracovat i na tři směny, potom by dokázala za rok vytřídit až 20 tisíc tun materiálu.

A dodává, že v případě potřeby by linka mohla pracovat i na tři směny, potom by dokázala za rok vytřídit až 20 tisíc tun materiálu.

V Brně skládku nepotřebují
Lepší třídění odpadu ze žlutých popelnic je dalším krokem k ekologičtějšímu zacházení s odpadem v samotném Brně i na celé jižní Moravě. „Naše město se snaží veškerý svůj komunální odpad zužitkovat. To znamená, že obsah černých popelnic měníme na teplo a elektřinu, hnědé jdou do kompostárny, žluté a modré třídíme,“ popisuje Michal Kačírek, mluvčí SAKO Brno. Třídicí linka je tedy dílem mozaiky. Dokáže velkou část separovaného odpadu dodat k dalšímu zpracování.

To, co už dál vytřídit nelze nebo o to nemají odběratelé zájem, využijí v Zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). „Jde o energetické zařízení k využití odpadu. V něm končí především netříděný odpad z běžných popelnic. Pro město jde v současnosti o důležitý zdroj energie a tepla,“ vysvětluje Michal Kačírek.

Ročně zde vyrobí 40 až 80 megawattů elektřiny a jeden milion gigajoulů tepla. To je třetina až čtvrtina spotřeby brněnských domácností v systému centrálního zásobování teplem. „Třeba nyní v létě jde veškeré potřebné teplo do tohoto systému od nás,“ upřesňuje Kačírek.

V příštích letech by mělo skládkování zcela ustat a i ostatní města a obce budou muset ke komunálnímu odpadu přistupovat stejně odpovědně jako v jihomoravské metropoli. „Když se bavíme o ZEVO, tak už nyní k nám jezdí odpad nejen z Jihomoravského kraje, ale i z dalších pěti krajů republiky. Také na dotřiďovací linku směřuje odpad nejen z Brna, ale i z širšího okolí. Třeba i z Mikulova,“ vysvětluje Michal Kačírek.

Celý článek a rozhovor s projektovým manažerem společnosti SAKO Brno panem Pavlem Antlem naleznete na stránkách Deniku.cz.

Podrobnosti k projektu: "Dotřiďovací linka" v Mapě projektů.