Kde fondy EU pomáhají: V domě po babičce voní sladkosti. Cukrárna Dort it sází na lokální suroviny

Otevřít si v malé vesnici cukrárnu, to vyžaduje v dnešní době velkou odvahu. Ta Pavlíně Váňové ale rozhodně nechybí.

Před dvěma lety, v domě po babičce, v malé vesnici Senice u Poděbrad, otevřela svoji patisserii Dort it. A právě tam vytváří mladá žena jednu sladkost za druhou. Zastavují se tu nejen místní, ale i lidé, kteří jezdí od Prahy do Krkonoš, na Jičín či na Poděbrady, a také cyklisté, kteří kolem projíždějí.

Cukrárna vznikla i díky dvěma projektům spolufinancovaným fondy EU, které se Pavlíně Váňové podařilo získat. Dotace na vybavení cukrárny činila více než 300 tisíc korun. Cukrárna tak mohla být vybavena špičkovou technologií na přípravu dezertů včetně pečicího a chladicího zařízení. Technologie umožnila zkvalitnit výrobu a především zvýšit množství cukrářských produktů.



Cukrařina potřebuje moderní vybavení
„Díky dotaci jsem si pořídila ve výrobní části například šoker, což je zařízení, které rychle zchladí nebo zmrazí samotné dezerty či jejich komponenty. To je pro moji cukrařinu základ. Důležitá byla koupě dvou cukrářských pecí, z nichž každá je na šest plechů,“ vyjmenovává Pavlína Váňová a doplňuje: „Dále jsem si mohla pořídit granitovou pracovní desku a další vybavení, jako jsou robot, myčka na černé nádobí, ledničky, mrazáky.“ Druhá žádost o dotaci směřovala do přední části, kde se potkává se zákazníky. Finance z ní přispěly na koupi vitríny s chlazením, výrobníku ledu, myčky na nádobí a sklo, ledničky a řady dalších drobností. Výrazně jí, a to nejen financemi, pomohli také rodiče.

Pavlína Váňová navázala spolupráci s místními firmami a producenty. „Například spolupracuji s pěstitelem mikrobylinek, který začal pěstovat i květy, které používám na zdobení dezertů. Mám tak jistotu, že květy jsou čerstvé a určené ke konzumaci. Nejvíce se mi líbí macešky, protože jsou různě zbarvené a žíhané, ale teď aktuálně mi pán dodává begónie,“ popisuje Pavlína Váňová. Mléčné produkty pak odebírá z mlékárny v Poděbradech, například máslo, mléko, kozí mandavu. „Další spolupráci na lokální úrovni se nebráním, a jakmile se nějaká naskytne, hned se o to zajímám,“ představuje své podnikatelské krédo.

Vznik vlastní cukrárny přišel ve chvíli, kdy si Pavlína Váňová začala uvědomovat, že v jejím životě je pro tuhle činnost ideální období. „Měla jsem praxi z rakouského hotelu, tady jsem neměla žádné závazky a povinnosti vůči rodině. Průběžně jsem hledala prostory, ale nebylo jednoduché najít ideální místo na vlastní podnik. A do toho přišel covid, to jsem pracovala stále ještě v poděbradské kavárně a učila na hotelové škole.“

Učí mladé cukráře
Myšlenka zřídit si cukrárnu sílila a nakonec Pavlína našla řešení s rodiči. „Domluvili jsme se spolu na využití domu po babičce. Když babička ještě žila, tak věděla, že mám ráda cukrařinu, že ráda peču. Vždycky říkala, že až tu jednou nebude, tak ať si tady udělám svoji cukrárnu. A po nějakém čase to najednou začalo dávat smysl. Když jsem si uvědomila i to, že nebudu zatížená vysokým nájmem, bylo rozhodnuto. S rekonstrukcí mi pomohli rodiče, na vybavení přispěla evropská dotace a já před dvěma lety otevřela,“ vzpomíná Pavlína Váňová.

Patisserie Dort it v Senicích má nyní otevřeno od pátku do neděle. „Mám to vypozorované, zatím to takto stačí, přes týden je to tady slabé. V pondělí ale učím ve škole technologii přípravy pokrmů a pak další dny připravuji sladké na víkend či na soukromé zakázky. Na ty tři dny připravuji zhruba tři sta kousků různých dezertů. Do toho mám občas nějakou svatbu, oslavy, různé akce, dorty na zakázku nebo pomáhám kamarádovi v jeho cateringu,“ představuje své aktivity.

Pavlína Váňová, která je v cukrárně sama sobě pánem a nemá žádného zaměstnance, uzavírá: „Na výrobu i přímý prodej zatím stačím víceméně sama, ale když nestíhám, tak jsem ráda za pomoc rodiny i brigádníků. A přítel, který nemá s cukrařinou nic společného a je produktovým inženýrem, mi kontroluje čísla, kolik se čeho prodává, já na to nemám úplně čas, a hlavně mi tvoří sociální sítě. Do budoucna uvažuji, že bych mohla mít pojízdný stánek nebo bych se chtěla začít více věnovat i viennoiserii (ve francouzské kuchyni označení sladkého, tučného pečiva, typicky z plundrového těsta a podávaného k snídani, pozn. red.), ale kdo ví, co ukáže čas.“

Celý článek a rozhovor s majitelkou cukrárny Dort it Pavlínou Váňovou naleznete na stránkách Deniku.cz.