Výhody společného zabezpečení železnic ocení cestující i pracovníci drah. Vlaky jsou díky němu rychlejší, protože odpadá nutnost výměn lokomotiv na hranicích. Jeho rozšířením se zvýší rychlost především na vysokorychlostních tratích a tranzitních koridorech. Do budoucna by měl nahradit všechny stávající národní systémy.
Správa železnic, státní organizace, na konci loňského roku ukončila další etapu instalace systému ETCS na svých páteřních tratích. Jednotným evropským zabezpečovačem nově disponuje padesátikilometrový úsek čtvrtého tranzitního železničního koridoru z Prahy-Uhříněvsi do středočeských Votic. Tento koridor spojuje Prahu s centrem jižních Čech.
Část kolejové spojnice mezi Uhříněvsí a Voticemi prošla postupnou modernizací v letech 2005 až 2013. Jako další krok byl nyní tento úsek vybaven také systémem ETCS.
„Jde o standardizované (jednotné) evropské vlakové zabezpečovací zařízení, které umožňuje plynulý provoz v mezinárodním železničním provozu mezi odlišnými systémy národních železnic. Jeho instalace současně zvyšuje bezpečnost vlakové dopravy. Systém zajišťuje úplnou kontrolu rychlosti vlaku včetně informování strojvedoucího o průběhu jízdy až do místa zastavení. Zároveň je nutným předpokladem pro vybavení vozidel dalšími systémy, které umožní autonomní vedení vlaku a optimalizování jeho jízdy,“ říká Vladimír Říha z Centra telematiky a diagnostiky Správy železnic.
Spojení trati a vlaku
Zařízení se skládá z traťové a vozidlové části. Informace mezi nimi probíhají v podobě datových přenosů přes rádiový systém GSM-R. Traťová část přitom zahrnuje zejména balízy, umístěné mezi kolejemi, a radioblokovou centrálu (RBC). Vozidlová část pak zahrnuje centrální počítač, záznamovou jednotku, zobrazovací jednotku, přenosový modul balíz a také odometrii, tedy přesné měření rychlosti a ujeté vzdálenosti.
Současně byly provedeny úpravy stávajících staničníchi traťových zabezpečovacích zařízení, která směrem k traťové části ETCS předávají informace o volnosti úseků, stavu jízdních cest, přejezdů a další důležité informace pro provoz vlaků.
„Celkové investiční náklady stavby ETCS Praha-Uhříněves – Votice činí více než 211 milionů korun. Akce byla spolufinancována Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava 2014–2020. Dotace z EU činila více než 162 milionů korun. Zbytek peněz zajistil Státní fond dopravní infra᠆struktury. Stavební práce se od listopadu 2019 do loňského května odehrávaly ve stanicích Praha-Uhříněves, Říčany, Strančice, Senohraby, Čerčany, Benešov a Olbramovice (včetně obvodu Votice) i ve všech mezistaničních úsecích. Zhotovitelem byla společnost AŽD,“ podotkla Nela Friebová, mluvčí Správy železnic.
Spojení s Rakouskem
Zmiňovaná akce, podpořená z fondů EU, je součástí instalace systému ETCS na celé trati z Prahy přes České Budějovice a Horní Dvořiště na státní hranici s Rakouskem. K tomu ale dojde až po dokončení právě probíhajících stavebních akcí v úsecích Votice – Sudoměřice u Tábora a Doubí u Tábora – Soběslav a připravované poslední stavbě mezi Ševětínem a Nemanicemi.
Systémem ETCS je aktuálně pokryto takřka 800 kilometrů železničních tratí na území České republiky, na kterých probíhá zkušební provoz,a další úseky staví nebo projektují. „První byl úsek Kolín – Břeclav až ke státní hranici do Rakouska/Slovenska,“ uvedl Vladimír Říha. Po něm následovaly další frekventované úseky.
„K 1. lednu 2025 má být zaveden výhradní provoz pod ETCS na koridorech v úsecích Praha – Břeclav, Břeclav – Bohumín a Přerov – Česká Třebová. Dokončuje se zabezpečení ETCS na trati z Uničova do Olomouce. Většina koridorových tratí v Česku by měla být vybavena systémem ETCS do konce roku 2023. Správa železnic chystá ETCS i na celostátní a regionální tratě, kde ale bude v některých případech implementováno ve zjednodušené technické variantě,“ dodal Vladimír Říha.