Oblast péče o duševní zdraví má i nadále možnost získat významné prostředky z EU fondů

Na tvrdé investice, tj. stavby, vybavení a přístroje jsou určeny dotace z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027. Celkově bude možné investovat 1,6 miliardy korun (z toho cca 1,3 miliardy tvoří podíl EU). A tyto prostředky už začínají nést své ovoce – v rámci podaných žádostí se organizace zavázaly, že díky projektům postupně zřídí cca 320 nových akutních psychiatrických lůžek. Z toho bude 135 určeno pro dětské pacienty, případně celá nová oddělení by měla vzniknout v Liberci, Českých Budějovicích, Olomouci, Klecanech a Kroměříži. 

Vyhlášené výzvy pro podporu komunitní péče pak mohou podpořit i vznik dětských psychiatrických stacionářů (jeden z nich vznikne v Dětské psychiatrické nemocnici Opařany), ostatně oblast dětské psychiatrie je vzhledem k současné situaci v oblasti dětského duševního zdraví z pohledu Ministerstva zdravotnictví prioritní. „Dlouhodobě usilujeme o to, aby péče o duševní zdraví byla dostupnou a kvalitní součástí zdravotního systému. Významná podpora z evropských fondů nám tak umožňuje posilovat kapacity psychiatrické péče napříč republikou, a to včetně tolik potřebných služeb pro děti a dospívající,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

„Ke stávající síti psychiatrických služeb je velmi důležité doplňovat další kapacity, a to zejména pro děti a adolescenty, kteří mají obtíže v oblasti duševního zdraví – ať už se jedná o centra duševního zdraví pro děti, stacionáře, či posílení ambulantní a akutní lůžkové péče. Odolnost naší společnosti závisí na odolnosti každého jednotlivého člověka. Je proto velmi důležité, že do posilování duševního zdraví směřují další finanční prostředky, které tento zásadní segment vyžaduje,“ vyzdvihla důležitost financování oblasti péče o duševní zdraví zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Peníze z Integrovaného regionálního operačního programu ještě nejsou zcela vyčerpány, ve výzvách pro akutní lůžkovou psychiatrickou péči čeká k rozdělení cca 400 milionů korun, pro centra duševního zdraví a stacionáře pak více než 100 milionů.  

„V programech jsou i přes dosavadní vysoký zájem žadatelů stále prostředky na podporu nových projektů, které zvýší dostupnost péče o duševní zdraví. V případě akutní a specializované péče je to téměř třetina, u komunitní zbývá skoro polovina vyčleněné částky. Jde o klíčovou reformu, u které vítám hlavně propojení s Operačním programem Zaměstnanost plus – do terénu přináší v oblasti psychiatrické péče tolik důležitou kvalitu,“ dodala náměstkyně ministra pro místní rozvoj Barbora Špicarová Stašková. 

Prostředky neputují ale jen do „betonu“, samozřejmostí jsou i investice do personálu, vzdělávání, setkávání a přípravy dalších reformních kroků. K tomu slouží Operační program Zaměstnanost plus, jehož předchůdce umožnil vznik mimo jiné právě již několikrát zmiňovaných center duševního zdraví. K cca 35 centrům duševního zdraví (CDZ) by se měla přidat další, neboť cílem výzvy č. 103, která bude s objemem 150 milionů korun (z toho 115 milionů z EU) vyhlášena na začátku června, je motivovat budoucí poskytovatele k zřízení nového CDZ díky tomu, že nabídne provozní prostředky nutné pro start služby a na dobu její stabilizace v rámci standardního financování. „Další aktivitou, kterou jako MPSV podporujeme prostřednictvím našich programů, budou i kroky psychiatrických nemocnic a již existujících center duševního zdraví na cestě k jejich dalšímu rozvoji a u psychiatrických nemocnic i transformačních procesů. Předpokládáme, že příslušnou výzvu vyhlásíme už na podzim tohoto roku s tím, že bude rozdělovat 90 milionů korun,“ přiblížila náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková. Cca 70 milionů z celé částky tvoří příspěvek EU, zbytek pak národní spolufinancování – tj. v případě některých organizací státní rozpočet, jinde vlastní finance příjemce. 

Z Operačního programu Zaměstnanost plus ale směřuje do reformy navíc ještě dalších 300 milionů korun, které jsou určeny na vzdělávání personálu (např. nových klinických a dětských klinických psychologů), na odzkoušení dosud chybějících služeb – např. nízkoprahových akutních psychiatrických ambulancí, na podporu uživatelů a neformálních pečujících v jejich zapojování do systému péče, ale i prevenci duševních onemocnění, a to i u dětí. V kontextu v tuto chvíli realizovaných projektů je proto zcela výjimečný ten, který rozšiřuje australský, v mnoha zemích po řadu desetiletí ověřený program na podporu rodičů, který ve výsledku vede k vyrovnanějším rodičům, a především spokojenějším dětem s méně výchovnými a duševními problémy. 

Více se dozvíte na webových stránkách Pozitivní Rodičovství (triplep.cz) a na instagramovém účtu triplep_cz.