Kompostárna a zahrada

Informace o projektu

Běžná domácnost se 4 členy v Praze vyprodukuje přibližně 10 kg biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) měsíčně, převážně vytříděný bioodpad z kuchyně. Celkově tvoří hmotnostní podíl BRKO ve směsném komunálním odpadu (SKO) zhruba 40%. Díky požadavkům vycházejících ze Směrnice Rady 1999/31/ES, o skládkách odpadů, se na Českou republiku vztahuje povinnost snížit množství bioodpadů uložených na skládky do konce roku 2013 o 50% proti stavu v roce 1995, a do konce roku 2020 o 75%. I přesto, že se pomalu začínají objevovat různé projekty systémů separace bioodpadů, stále chybí funkční systém pro svoz a zpracování bioodpadů z husté bytové zástavby bez zahrad, v které žije většina obyvatel Prahy. V roce 2010 uskutečnily Pražské služby pilotní projekt "Bioodpad z domácností", který umožnil vybraným městským částem třídit bezplatně bioodpad. Po jeho skončení byla nabídnuta pražanům placená služba celoročního svozu BRKO, kterou nyní využívají převážně lidé z rodinných domů se zahradousituovaných v okrajových částech Prahy. Magistrát hl. m. Prahy organizuje v průběhu celého vegetačního období (od dubna do listopadu) mobilní sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů v jednotlivých městských částech. Tato služba je pro občany zdarma, netýká se však městských částí, jejichž zástavba je charakteristicky městská s minimálním výskytem zahrad. Mezi další způsoby nakládání s BRKO v Praze patří komunitní kompostování iniciované městskými částmi, například městskou částí Praha 12, nebo aktivními občany, kteří se mohou s prosbou o pomoc obrátit například na občanské sdružení Ekodomov, jež nyní v Praze eviduje 8 komunitních kompostáren. Tyto aktivity podporuje i Magistrát hl. m. Prahy, který v roce 2011 zapůjčil vybraným osobám zahradní kompostér, celkem bylo zapůjčeno 805 kompostérů. Stále však chybí cílené zaměření na centrální části Prahy, kde je hustá bytová zástavba a množství vyprodukovaného bioodpadu se zde pohybuje kolem 30 kg na osobu za rok. Tuto skutečnost potvrzují i údaje z kompostáren provozovaných v Praze a jejím blízkém okolí. Ty dnes odebírají převážně odpady z údržby komunální zeleně a zemědělské činnosti. Předkládaný projekt je inspirován zahraničními projekty městských kompostáren ve Velké Británii (Londýn, Liverpool) a vhodně doplňuje výše zmíněné aktivity jeho zacílením na bytové domy bez zahrad. Zároveň propojuje myšlenku zpracování bioodpadu s pěstováním ve městě a zaměstnáváním lidí se znevýhodněním.