Pozice ČR k návrhům pravidel pro EU fondy po roce 2020 v kostce

Jednotná pravidla umožní propojení podpory z fondů EU

Návrh evropské komise vytváří společný soubor pravidel pro čtyři současné fondy politiky soudržnosti (Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond) a nově také zahrnuje fondy, které reagují na aktuální migrační a bezpečnostní otázky (Azylový a migrační fond, Nástroj pro správu hranic a víza a Fond pro vnitřní bezpečnost). Jednotný soubor pravidel má zajistit snadnější implementaci, ale i možnosti financovat projekty z více fondů najednou. Mělo by tak být v porovnání se současným období snadnější např. postavit budovu za pomocí prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a následně v ní realizovat vzdělávací programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu.

Podpora bude směřovat k naplnění pěti cílů

Mimo snížení počtu pravidel pro fondy byl redukován i počet tematických cílů politiky soudržnosti. Ten klesl ze současných jedenácti na pět:

• Inteligentnější Evropa (zaměření na inovace, digitalizaci, ekonomickou transformaci a podporu malých a středních podniků),
• Zelenější, bezuhlíková Evropa (investice do obnovitelných zdrojů energie a boje proti klimatickým změnám),
• Propojenější Evropa (strategická doprava a digitální sítě),
• Sociálnější Evropa (podpora kvalitních pracovních míst, vzdělávání, dovedností, sociální inkluze a rovného přístup ke zdravotní péči),
• Evropa bližší občanům (podpora místně vedených rozvojových strategií a udržitelného městského rozvoj napříč EU).

Těchto pět cílů pokrývá přibližně stejný rozsah financovaných oblastí jako je v současném období s výjimkou větších investic do veřejné správy a širší podpory velkých podniků, s kterými návrh pro příští období nepočítá. O zahrnutí obou těchto oblastí se bude ČR zasazovat, protože kvalitní fungování veřejné správy je nezbytné pro ekonomický růst ČR a zkvalitnění života občanů. Zásadní je také podpora velkých podniků, na nichž na rozdíl od jiných členských států stojí část české ekonomiky. Bez jejich zahrnutí by také nebylo možné financovat projekty v některých oblastech.
 

Flexibilnější čerpání

Evropská komise ve svém návrhu určuje procenta prostředků, které mají být použity na jednotlivé cíle, přičemž na první dva má být vyčleněno minimálně 75 % přidělených prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. ČR bude  usilovat, aby tato hranice byla nižší a mohli jsme si sami rozhodnout, které cíle zafinancuje. Flexibilitu ve využívání přidělených prostředků, o kterou řada států v čele s ČR usilovala ještě před zveřejněním návrhu nařízení, získávají členské státy v možnosti přesunu až 3 % prostředků mezi operačními programy bez nutnosti schválení Evropskou komisí a také možnosti přesunu až 5 % mezi fondy. I zde budeme usilovat o výraznější navýšení možnosti přesunu mezi programy a fondy. To by mělo zajistit bezproblémové a flexibilnější čerpání, které umožní reagovat na neočekávané výzvy.
 

Zjednodušení i pro příjemce

Z hlediska příjemců návrh přináší zjednodušení z hlediska auditů, které ČR dlouhodobě prosazovala, a také z hlediska publicity. V současném období probíhá i několik auditů jednoho projektu od různých institucí – například od řídicího orgánu, auditního orgánu nebo Evropské komise. Audity se navíc překrývají a stává se, že nejsou ve svých stanoviscích jednotné. Tuto situaci řeší aktuální návrh nařízení Evropské komise, podle kterého by mělo docházet pouze k jednomu auditu. Z hlediska publicity se jedná o ulehčení například v použití log, které se dnes různí a v příštím období by podoba měla být společná pro všechny fondy, a tedy i projekty. Evropská komise také navrhuje rozšíření možnosti zjednodušeného vykazování nákladů.

Rizika v procesu čerpání

V návrhu Evropské komise se objevuje také zpřísnění finančních podmínek, jejichž souběh může zásadně ovlivnit úspěšnost čerpání a kvalitu realizovaných projektů. Oproti současnému období se má snížit lhůta pro vyčerpání přidělených prostředků na určitý rok ze třech let na dva roky (tj. z pravidla N+3 se má stát pravidlo N+2). Změna tohoto pravidla může způsobit problémy hlavně v roce 2023, kdy dojde k souběhu pravidla N+3 ze současného programového období za rok 2020 a zároveň bude platné pravidlo N+2 pro období 2021-2027 za rok 2021. Další zásadní změnou, kterou Evropská komise připravuje, je vyšší míra spolufinancování ze strany členských států a zmenšení objemu prostředků poskytovaných členským státům jako předběžné platby na začátku každého roku. Obě tato pravidla mohou znamenat problém pro státní rozpočet, protože na něj budou kladeny vyšší nároky, aby mohly být projekty řádně propláceny. Zároveň je toto velké riziko pro určité typy příjemců, kteří nebudou schopni ze svého rozpočtu na spolufinancování najít prostředky. Zároveň se tím zvýší tlak na rychlost přípravy a vybírání projektů – může se tak stát, že budou vybrány méně kvalitní projekty. Všechny tyto aspekty tak musí být ještě řádně prodiskutovány a hledána shoda mezi státy EU.
 

O co bude ČR usilovat dále při vyjednávání?

Česká republika se bude zasazovat o vyjasnění a případnou změnu i dalších částí návrhu pro příští období.

Bude například usilovat o:

• možnost revidovat Dohodu o partnerství jako je tomu v současném období, neboť by mělo jít o živý strategický dokument pro čerpání, který umožňuje sledovat hlavní směry toho, kam investice skrze fondy směřují,
• zmírnění „základních podmínek“, které musí být naplňovány kontinuálně během celého období, tím, že bude určen termín, kdy mají být splněny (tj. zachování „předběžných podmínek“ tak, jak fungují v tomto období),
• zachování programu Technická pomoc a zajištění pro něj dostatku prostředků,
• pravomoc řídicích orgánů určit, zda příjemci za daných podmínek budou využívat zjednodušené vykazování nákladů,
• doplnění pověření koordinačního orgánu na úrovni členského státu a zachování funkce certifikačního orgánu,
• snížení počtu kategorií regionů ze tří na dva,
• zachování flexibility v termínech a počtu odeslaných žádostí o platbu do Evropské komise.

 

Co dál?

Pozici České republiky k návrhu obecného nařízení vypracoval Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj. Vládní Výbor pro EU tuto pozici schválil v pondělí 4. září 2018. Zároveň vznikly rámcové pozice k nařízením týkající se jednotlivých fondů. Tyto dokumenty budou sloužit jako základ pro vyjednávání s Evropskou komisí a pro hledání shody na pravidlech pro čerpání z evropských fondů mezi členskými státy. Vyjednávání probíhá již během současného rakouského předsednictví Radě EU, jehož cílem je dosáhnout shody nad procesem programování a všemi souvisejícími oblastmi. Vyjednávání o nastavení politiky soudržnosti bude probíhat i během navazujícího rumunského předsednictví.