Olga Letáčková: Dosáhli jsme dalšího milníku při přípravě příštího programového období

Příští programové období pro čerpání z evropských fondů začíná v roce 2021. Jak postupují přípravy?

Přípravy jsou v plném proudu. Evropská komise během května a června zveřejnila první návrhy legislativy pro evropské fondy a také návrh rozpočtu EU po roce 2020. Česká republika pod koordinací NOKu nyní dokončila stanovisko (Rámcové pozice) k  navrhovaným pravidlům, které vláda na svém jednání začátkem září schválila.  Jsme připraveni na vyjednávání s Evropskou komisí, která nebudou jednoduchá. Už jen kvůli tomu, že nás mimo jiné v roce 2019 čekají volby do Evropského parlamentu a i Evropská komise bude mít nové vedení. Současně s pozicemi projednáváme s partnery na národní a regionální úrovni priority pro financování v příštím období, tj. do jakých oblastí mají prostředky z fondů plynout.

Jednání v současné době probíhají na různých úrovních – diskutujeme jak s našimi partnery z řad implementační struktury a zástupců potenciálních příjemců, tak na evropské úrovni. S českými partnery se pravidelně setkáváme u kulatých stolů k budoucnosti politiky soudržnosti, další chystáme na konci října, dále budoucí období řešíme na pracovních skupinách či intenzivně jednáme na vícestranných setkáních. Jednání probíhají také v rámci Rady EU – cílem současného rakouského předsednictví je dosáhnutí shody mezi členskými státy na otázkách spojených s programováním v příštím období. Nicméně jednání budou určitě pokračovat i během navazujícího rumunského předsednictví, které začne v lednu 2019.

 

Již se ví, kolik peněz připadne České republice?

Balík peněz, který bude členským státům v rámci politiky soudržnosti rozdělen, klesne v období 2021-2027 přibližně o 7 % v porovnání se současným obdobím. Politika soudržnosti i tak zůstává jedním z hlavních výdajů evropského rozpočtu. Prostředky pro jednotlivé státy jsou vypočítávány tradičně hlavně z HDP na obyvatele, ale nově jsou brány v úvahu i další parametry, jako je nezaměstnanost, migrace, chudoba či klimatické změny. Česká republika ve všech těchto ukazatelích vykazuje dobré výsledky – což znamená, že jako země rosteme, ale zároveň to má za následek, že pro nás bude méně peněz. Pokud započítáme vliv inflace, bude se jednat o pokles oproti současnému období o 24 %, na 17,8 mld. EUR. Nicméně pokud částku od tohoto vlivu očistíme, bude se reálně jednat o 20,1 mld. EUR, v tom případě se jedná pouze zhruba o 13 % pokles. Zároveň však budeme stále o této výši s Evropskou komisí jednat. Důležité však není jen to, kolik prostředků nám připadne, ale také jak efektivně je dokážeme využít.
 

Jaké budou oblasti financování pro příští období?

Přestože návrh nařízení redukuje počet cílů EU z jedenácti na pět, měla by být zachována podpora naprosté většiny oblastí, které jsou podporovány v současném období. Minimálně to naznačuje příloha návrhu nařízení, která stanovuje, do kterých oblastí je možné cílit prostředky. Výrazně omezenou podporu lze zaměřit na oblast veřejné správy a velkých podniků. Nicméně o jejich zařazení budeme ještě vyjednávat.
I vzhledem ke snížení prostředků pro Českou republiku bude nutné důkladně vybrat, jaké oblasti z evropských fondů chceme a můžeme financovat a jaké podpořit spíše z jiných zdrojů (národních či jiných). Vybrat ty nejdůležitější priority pro financování má na starost dokument s názvem Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020. Je to dokument, který na základě evropských i českých strategických dokumentů stanoví priority a strategické cíle. V současné době je hotova analytická část dokumentu a zároveň probíhá proces prioritizace, tj. výběr priorit, které bychom rádi v budoucnu podporovali. Jde zejména o rozvoj založený na inovacích a uplatnění technologií, nízkouhlíková ekonomika a odpovědné využívání zdrojů, dostupnost a mobilita, vzdělaná společnost a lidský kapitál, a také udržitelný rozvoj území. Klíčové bude se zaměřit na digitalizaci, stárnutí obyvatel a pevně věříme, že EU fondy nám pomohou řešit další výzvy.. První ucelená verze priorit pro financování bude projednávána na podzim tohoto roku a vládě předložena do konce roku. Ruku v ruce již začínáme pracovat na návrzích nových programů a i u těchto věříme, že první návrh, o které programy půjde, vč. toho, kdo je bude řídit, vláda do konce roku schválí.
 

Jaké pozitivní změny přináší zveřejnění návrhů legislativy Evropskou komisí?

Jsem ráda, že návrh se v mnoha oblastech snaží o zjednodušování. Je to to, po čem jsme my, ale i ostatní členské státy volaly a které jsme za poslední dva roky i iniciativně navrhovali. Pokud tyto části návrhu budou schváleny, čeká na příjemce méně auditů, jednodušší používání log i rozšířená možnost zjednodušeného vykazování výdajů. Lehčí bude také propojení více fondů při realizaci projektu, a to díky sjednocení pravidel pro fondy. Obdobně bude ulehčena i možnost využít pro financování kombinaci vratných finančních nástrojů a dotací. Zjednodušování se netýká jen příjemce, ale i administrace fondů – té pomáhá jak zmiňované sjednocení pravidel, tak větší volnost při nakládání s prostředky. Členské státy budou mít možnost jejich dílčí část v průběhu realizace přesunout na jiné priority či programy podle aktuálních potřeb bez nutnosti souhlasu Evropské komise. Více mají být také podporovány formy elektronické komunikace nebo má odpadnout potřeba přípravy výročních zpráv pro stěžejní fondy.
 

A naopak, co byste chtěla v návrzích změnit?

Bodů, které je nutné ještě diskutovat, je v novém nařízení více. Největší problémy obzvláště při startu období mohou přinést navrhované finanční podmínky. Nejenže Evropa bude výrazně méně přispívat na jednotlivé projekty než doposud, ale také má dojít ke snížení zálohových plateb členským státům, které probíhá na začátku každého roku. Znamená to větší zátěž pro státní rozpočet nebo nedostatek prostředků pro rozjezd období. Věc také může zkomplikovat pravidlo pro zrušení závazku, které tvrdí, že peníze určené na určitý rok musejí být vyčerpány do tří let. To je platné pro aktuální období. Pro to příští Evropská komise plánuje tento limit snížit na dva roky. Bude to znamenat větší tlak na příjemce, ale i na úřady, které fondy administrují, zejména v počátku a na konci programového období. Obecně snížení možnosti čerpání na dva roky bude znamenat, že bude méně času na výběr, přípravu i realizaci projektů, a to se samozřejmě může projevit na jejich kvalitě. Ale věříme, že najdeme podporu pro to, abychom tato pravidla dokázali zmírnit. Dále se nám nelíbí nutnost rozplánovat předem určenou výši prostředků na cíle Evropské unie, nemožnost financovat některé oblasti, u kterých vnímáme potřebu na národní úrovni, či omezení podpory velkých podniků. Oblastí, které budeme připomínkovat a o kterých budeme vyjednávat, je tak celá řada.